Search
Autor cvičení: Roman Sejkot, ilustrační fotografie: Petr Neugebauer
Tip na úvod: Dobře si prohlédněte tři jednoduché ilustrační fotografie. Pokuste se dle uvedeného vzoru a slovní nápovědy o totéž, v Praze nebo v jiném městě. Kostely a jiné výškové budovy bývají pěkné, ale pozor na vertikální linie mířící perspektivně k jedinému bodu v nekonečnu. Váš objekt by neměl “padat” vzad či do stran.
Nastavení fotoaparátu : Odpovídá maximálním technickým požadavkům na velkou hloubku ostrosti.
Vysvětlení : U informativního/objektivního zobrazení je na první místo kladen požadavek na informační hodnotu fotografie. Představte si, že budovu fotografujete pro určitého klienta-architekta, do časopisu, do katalogu. Je potřeba budovu vyfotografovat tak, aby byl pokud možno na jediném snímku dobře patrný její charakteristický tvar. Proto je třeba budovu obejít a zjistit, jak vypadá z různých úhlů. Ideální je konzultace s architektem budovy, který může sdělit svůj názor na věc. Architekt je člověk, který s návrhem a s realizací budovy žije doslova několik let. Hodně o ní přemýšlí a zná důvody jejího zasazení do prostředí.
Každá stavba vypadá jinak za úsvitu, ráno, v poledne, za soumraku, večer a během noci. Když je vybrán správný pohled na budovu (viz nárožná poloha cihly na bílém pozadí), je tomu třeba přizpůsobit osvětlení (viz cihla, prostorovost, stíny). To bývá většinou denní. Budova musí být sluncem osvětlena plasticky. Z toho nám pak vyjde optimální doba fotografování budovy. Například červen je ideálním měsícem pro fotografování severních průčelí. Slunce nevychází na východě, ale na severovýchodě. Slunce nezapadá na západě, ale na severozápadě. Lze proto fotografovat brzy ráno a pozdě odpoledne.
Všichni víme, že se slunce během dne pohybuje po obloze, ale málokdo toho prakticky využívá. Profese fotografa architektury je na tom přímo závislá. Proto je dobré ukázat názorně studentům pomocí tyče a křídy (sluneční hodiny) pohyb stínu na zemi. Z této zkušenosti lze vycházet pro odhad pohybu slunce po obloze, pro odhad pohybu světla a stínu na budově. Pohyb slunce / stínu je překvapivě rychlý. Když si toto uvědomíte, lze pomocí zorientované mapy odhadnout správnou dobu pro fotografování i objektů, které jsme dosud nemohli vidět na vlastní oči.
Nastavení fotoaparátu : Svobodné, je ovlivněno pouze pocity fotografa.
Vysvětlení : U emotivního/subjektivního zobrazení budovy je kladen důraz spíše na to, jaké emoce vyvolá fotografie. Fotograf pracuje individuálně a řídí se jen svými pocity. Zde není důležité, jak budova vypadá celkově a do jakého prostředí byla zasazena. Důležitý není ani “ideální” čas pro fotografování. Není zde požadavek na to, aby každý hned poznal, o jakou budovu se jedná. Je zde jediný požadavek a to, aby fotografie byly krásné. Aby fotografie určité budovy vyvolávaly kladnou emocionální odezvu. Občas se podaří naplnit oba požadavky současně, ale není to pravidlo.
Nastavení fotoaparátu: Často se pracuje s teleobjektivem. Velká hloubka ostrosti nutná.
Vysvětlení: Architektonický detail bývá často ovlivněn požadavkem na jeho fotografické zdokumentování zadavatelem. Architekt či klient si přeje, aby bylo fotografováno např. zábradlí, okno, klika dveří, věžička apod. Tento detail může být zajímavý např. z konstrukčního hlediska. Fotograf většinou nedokáže jeho jedinečnost sám odhalit. Jiná je ale situace v případě, kdy fotograf sám objevuje krásné detaily stavby, hru světel a stínů na členité fasádě, míchání tvarů a barev, vysoké lesky na kovu a skle atd.
Tip na závěr: Když budete mít od stavby malý odstup (problém v interiérech) a nepodaří se vám ji vyfotografovat celou, vyfotografujte její části a pokuste se budovu složit v grafickém editoru.
Úkol C4:
Stránku spravuje Petr Neugebauer