Warning
This page is located in archive.

2. Fotografování ve studiu

Autoři cvičení: Roman Sejkot, Jan Šochman

K SAMOSTUDIU …

Jste-li “sám/sama doma”, přeskočte k části zvané Domácí studio a řiďte se dalšími instrukcemi. Ale i tak si níže uvedené praktické informace přečtěte. Úkolu odevzdat Cihlu - Bustu - Kov neuniknete. Jmenované objekty lze doma nahradit podobnými s podobnými vlastnostmi. Cihla … krabice na boty. Busta … porcelánová váza. Kov … plechovka.

Prezentace techniky fotostudia (5 minut)

Na začátku si společně ukážeme vybavení a ovládání studia. Světla s příslušenstvím, generátory, funkci flashmetru.

Nastavení digitálního fotoaparátu (5 minut)

Chceme dosáhnout maximalní technické kvality pomocí manuálního nastavení. Vysvětlíme si následující nastavení fotoaparátu:

  • ISO : 100
  • Clona : 8 nebo 11
  • Čas : 1/60s nebo 1/125s
  • Formát : JPG (vyskoká kvalita), RAW (NEF), ideální nastavení je RAW + JPG
  • Barva světla : 5500°K (blesk)

Měření dopadajícího světla flashmetrem musí být prováděno po každé přestavbě světel. Flashmetr musí být v co největší blízkosti fotografovaného objektu. Bílá polokoule flashmetru musí směřovat od objektu k objektivu fotoaparátu. Musí být “v ose” (kolmice k vrcholu polokoule = osa objektivu).

Proč nelze použít kratší čas než cca 1/200?

Fotografování scény (80 minut)

Cílem je fotografické studium účinků dopadajícího a odraženého světla na jednoduché objekty. Naučíme se svítit potřebným směrem s přesně daným množstvím světla. Postupujeme od jednoduchého nastavení k nastavením složitějším. Učíme se ovlivňovat světlo, jeho směr, vlastnosti i množství. Světlo již není náhodná proměnná veličina.

  • Důležité je nejen pochopení jednoduchých vztahů, ale hlavně jejich praktické ověření.
  • Můžete přečíst sto knih o hře na housle, ale to neznamená, že na ně umíte jednou zahrát.
  • Po každé změně pozic světel změříme expozici a upravujeme výkon světel pro dosažení výše uvedeného nastavení.
  • Flashmetr musí být co nejblíže objektu, otočený senzorem (bílá polokoule) směrem k pozici fotoaparátu.
  • Využívejte celý formát snímku (objekt má zaujímat cca 75%), abyste nemuseli dodatečně dělat výřezy a využili čip.
  • Všímejte si stínů nejen na pozadí, ale i na struktuře objektu; uvědomte si, jak vznikají.
  • Sledováním světel a stínů lze zjistit, jak byla fotografie udělána. Lze ji přečíst. Fotografie je světlopis.

Tip:

Aktivní studenti mohou vybrané scény fotografovat i mobilem a pak si sami porovnat snímky ze zrcadlovky a z mobilu.

Objekty

Cihla

Cihly (produktové foto) Obyčejná cihla “půlka” je snadno dostupná rekvizita “středně šedé” tonality. Při fotografování samotném dochází k redukci 3 rozměrů na 2 rozměry. Klasická cihla má výrazné rozměry přiřazené osám x,y,z. Tím je studentům usnadněno vědomé vnímání prostoru. Na bílé “nekonečné” pozadí je vrhán stín cihly. Ten je pro vnímání prostoru velmi důležitý. Viz člověk v mlze - ztráta orientace.

Busta

Bílý prostorový objekt na bílém pozadí bez ostrých hran.

Kovový objekt

Kovový objekt má při stejném osvětlení mnohem vyšší kontrast. Přibyla místa s odlesky, která odrážejí skoro všechno dopadající světlo, ale i místa velmi temná, která v našem směru neodráží téměř nic. Tonalita lesklých ploch je určena tím, co se v nich zrcadlí. Lesklá plocha přijme libovolné zabarvení podle toho, co se v ní zrcadlí ( versus naše očekávání - kovový lesk). To je “logické” a všichni to “víme”. Při cvičení se učíme prakticky užívat tato “jednoduchá” fakta. Je důležité uvědomění si různorodosti materiálů a různého chování při dopadu a odrazu světla.

Přehled scén

Úkol C1: 10 fotografií, 3 scény v 10 variantách. Galerie.

  • Není povinné absolvovat všechny varianty, požadovaný rozsah upřesní cvičící.
  • Výsledek nahrajte podle instrukcí.

Tip:

Vyzkoušejte u libovolné scény změny clony po 1 stupni od nejnižší po nejvyšší při ponechání všech ostatních parametrů. Expoziční řadu si u počítače dobře prohlédněte, nejlépe v zatemněné místnosti. Totéž lze udělat s časem jako proměnnou veličinou, ostatní nechte konstantní. Nebo s citlivostí ISO. Lze snadno zkoušet i doma a zjistit technické parametry fotoaparátu.

PořadíScényObjekt1.světlo2.světlo3.světloStín, jeden a více
1Acihla nárožněpřímé zleva shora ~ přímé slunce 10h Ostrý, vržený světlem zleva doprava.
1Bcihla nárožněodražené deštníkem zleva shora ~ zamračeno Téměř nepatrný, neostrý, rozptýlený na bílé ploše.
1Ccihla plošněodražené deštníkem zleva shora ~ zamračeno Z prostorového objektu se stal objekt plošný. Třetí rozměr, hloubka, se ztratil. Při absenci stínu na pozadí jsme schopni určit pouze šířku a výšku, nikoliv hloubku/délku. V měkkém rozptýleném světle mizí rovněž struktura materiálu.
1Dcihla nárožněsoftbox zleva shora ~ slunce prosvítá Dobře patrný, neostrý, velikost určují rozměry softboxu.
1Ecihla nárožněpřímé zleva shorapřímé zprava shora 2 ostré, nepřirozené, v přírodě se nevyskytuje.
1Fcihla nárožněsoftbox zleva shorasoftbox zprava shora 2 neostré, nepřirozené.
1Gcihla nárožněsoftbox zleva shoraslabší softbox zprava shora Stín vlevo od světla zprava mizí. Stín vpravo zůstává, ale je tmavší.
1Hcihla nárožněsoftbox zleva shoraslabší softbox zprava shorazdolaMizí i se strukturou.
2Ibílá busta čelněsoftbox zleva shorasoftbox zprava shorazdolaBílý prostorový objekt na bílém pozadí “mizí” díky “efektu bílá na bílé”. Busta nemá vržený stín na pozadí ani stíny sama na sobě způsobené nerovností povrchu. V ideálním případě nasvícení scény zcela mizí kontrast. Objekt se stává neviditelným pro autofocus fotoaparátu.
2Jbílá busta čelněsoftbox zleva vodorovněsoftbox zprava vodorovnězdolaBílá busta je dobře vymodelována - “popsána” světlem zleva i zprava. Fotografie = světlopis. Každý bod busty je “popsán” světlem. Dolní svělo odstraňuje vržené stíny, objekt “levituje”.
3Klesklý objektiv svislesoftbox zleva vodorovněsoftbox zprava vodorovnězdolaStruktura vystupuje.

Domácí studio

Spoluautor cvičení: Jan Šochman

Pokud máte zájem a chcete si více procvičit získané dovednosti, následující experimenty můžete provést u vás doma a výsledky konzultovat se cvičícím.

Pomůcky:

  • Libovolný fotoaparát s možností manuálně nastavovat expozici (existují takové aplikace i pro některé mobilní telefony!)
  • Jeden bodový zdroj světla, ideálně blesk, ale může být i lampička nebo baterka (obecně se snažte najít co nejsilnější zdroj světla, případně kompenzujte expozici delším časem). Pro poslední úkol je možno použít i více zdrojů světla.
  • Pokud nenajdete dostatečně silný zdroj světla, budete muset použít delší čas expozice a tudíž budete potřebovat fotoaparát položit na stabilní podklad, ideálně stativ, ale může být třeba i polštářek (pro ostré snímky doporučujeme využít samospoušť).
  • S ubývající silou světla budete muset více eliminovat okolní světlo přicházející z okna, z osvětlení místnosti a dalších světelných zdrojů, které by jinak přispívaly do výsledné expozice.
  • “Nekonečné pozadí” vytvoříte pomocí ohnutého bílého papírového kartonu do tvaru “kulatého rohu”. I jiné materiály jsou možné.
  • Cokoliv dalšího, co vám pomůže :)

1. Pozice světla

Pozice světla určuje, co bude osvětleno a co ne. Je tak možné zvýraznit nebo potlačit 3D strukturu. Poměr vzdáleností světla-objekt a světlo-pozadí zase určuje jakousi “hloubku” osvětlené oblasti.

  1. Směr. Použijte (matný) předmět řádově velikosti cihly a vyfoťte sérii fotek s bodovým světlem (lampička, baterka, blesk, …) ve stejné vzdálenosti od objektu, ale svítícím pod různým úhlem
    • Pozorujte, jak se mění dojem z objektu, když na něj svítíte z různých stran, jak je možné zdůrazňovat jeho 3D tvar nebo naopak ho potlačit.
    • Fotky můžete odevzdat jednotlivě nebo jako koláž.
    • Otázka: Jak se liší fotografie textílie osvětlené kolmo na látku a osvětlená ze strany?
    • Vysvětlení na Strobist.com (je tam i odkaz na galerii lidí, kteří plnili podobné úkoly)



  2. Vzdálenost. Vyfoťte dvě fotky stejného předmětu osvětlené jedním bodovým světlem umístěným a) blízko u objektu a b) daleko od něj. Nastavte expozici tak, aby byl předmět vždy správně exponovaný. Umístěte předmět dostatečně daleko od pozadí, aby bylo vidět, jak světlo ubývá se vzdáleností.
    • To, co pozorujete, se někdy popisuje jako úbytek světla se čtvercem vzdálenosti. Tedy, čím blíž bude světlo k objektu, tím je silnější a naopak.
    • Otázka: Viděli jste někdy fotky z kompaktu s bleskem z velké místnosti, kde jsou blízcí lidé osvětleni správně a zbytek místnosti je tmavý? Dovedete si představit, že byste tento úbytek světla využili kreativně?

2. Relativní velikost světla

Světlo není malé nebo velké. Záleží, s čím ho porovnáváte.

Ukažte, že velikost světla je relativní vůči velikosti objektu: S použitím stejného zdroje světla demonstrujte, že s narůstající vzdáleností od objektu jsou stíny ostřejší a s přiblížením (jděte co nejblíž to jde) dostáváme relativně “velký” zdroj světla a tudíž hladké přechody mezi světlem a stínem.

  • Pokud máte opravdu malý zdroj světla, můžete ho napřed rozptýlit přes tenký papír nebo třeba plastovou krabičku. Nezapomeňte ale použít toto rozptýlení pro obě pozice světla.

3. Lesklý objekt

Když fotíme lesklý předmět, tak nefotíme ten předmět přímo, ale spíš to, co se v něm odráží.

Vyfotografujte lesklý předmět. Pro jednoduchost jen něco s jednou rovnou lesklou plochou (např. nůž). Vytvořte variantu, kdy čepel bude světlá a variantu, kdy bude tmavá. Zachovejte stejné osvětlení (tj. nehýbejte světlem, žádné další nepřidávejte), ale změňte to, co se v předmětu odráží.

Literatura

courses/a7b33dif/cviceni/02-studio.txt · Last modified: 2024/02/26 14:39 by sejkorom