Search
Autor cvičení: Roman Sejkot
Cvičení je zdánlivě jednoduché, jako všechna dosavadní cvičení, že? Chůzi snad zvládne každý, je to jednoduchý stále se opakující děj. Výjev, děj minimálně mezi dvěma osobami - mše - pomlázka - lidové zvyky (nemusí to být hned naši parlamentní poslanci rvoucí se o mikrofon) je už trochu obtížnější. Nepředvídatelné události se fotografují těžko. Velikonoční události jsou ale dobře předvídatelné. Všichni vědí, co se bude dít. I tak ale musíte být stále připraveni. Zkuste mít tzv. nabito aspoň jeden den od rána do večera. Určitě se vám něco povede. Zmrazit čas! Tomu snímku se také říká momentka a když se povede, udělá spoustu radosti… :) … Letos budete fotografovat sami doma Velikonoce 2021. Může se Vám to jevit jako banální událost, stále se opakující, ale kolik fotografií z minulých let máte? A máte vůbec nějaké? Možná budou jediné a současně jedinečné tím, že jsou tyto svátky letos poznamenané coronavirem. Dobrá reportáž z více snímků obsahuje celky (kde se to celé odehrává), polocelky (děje mezi lidmi) i detaily (Bible, květiny, vajíčka, beránek, pomlázka, kroje…). Zátiší už máte za sebou a velikonoční výzdoba k tomu přímo svádí. Reportážní portrét je rovněž součástí reportáže. Může obsahovat i skupinový portrét. Dobrý fotoreportér je jako dobrý vypravěč. Dobrá fotoreportáž má začátek a konec, není to jen náhodný shluk obrázků. Přemýšlejte o řazení fotografií ještě před nahráním do systému. Očíslujte je 1. - 10., napište do metadat krátký popisek ke každé fotografii. Inspirujte se v novinách, v televizi. Všude budou velikonoční reportáže. Je to zkouška, popisky budete psát i k fotografiím Semestrálního projektu. Porovnávejte své práce s pracemi v médiích, co jste udělali dobře, co vám uteklo. Zachyťte Velikonoce 2021, osobní, rodinné, společenské či celospolečenské. V roce 2022 se na ně budete dívat s odstupem, s úsměvem a budete i dobře vědět, co udělat možná ještě lépe a co už nevyfotografujete nikdy, protože takový už je život, od narození do smrti… Přejeme všem dobrou náladu, dobré světlo, prázdné karty a plné baterky! RoSe
Podání obrazové zprávy
Nastavení fotoaparátu:
Odpovídá požadavkům na ostré zachycení pohybující se postavy, základem je typicky režim priority času závěrky. Správné ostření je zde velmi důležité. Ukážeme si jak nejlépe využít autofokus, včetně kontinuálního zaostřování a souvisejících nastavení.
Vysvětlení:
První část cvičení se zaměřuje na fotografování chůze/běhu člověka. Jde o zdánlivě jednoduchý děj, stále se všude opakující. Studenti se venku postaví do řady či houfu. K nim/od nich se bude přibližovat/vzdalovat 1 vybraný jiný student/cvičící.
Úkolem je zachytit ostře pohyb 1 postavy směrem k nám/od nás. Musí být patrné, že jde o chůzi, ne každá poloha nohou je dobrá. Obraz postavy musí být na fotografii přiměřeně velký (plný formát). Pozadí za postavou nesmí být rušivé. Postavě nesmí z hlavy vyrůstat stromy, veřejné osvětlení apod.
Fotografování je potřeba opakovat do chvíle, než studenti ukáží cvičícímu na monitoru aparátu dobrou fotku. Cvičení vede k předvídavosti. Cvičení vede k manuální zručnosti. Student si musí uvědomit, kdy je ne/vhodné zmáčknout spoušť. Viz Teorie rozhodujícího okamžiku.
Výjev je děj probíhající minimálně mezi 2 osobami. Pro jednoduchost se doporučuje např. prodej zboží. Děj se stále opakuje a existuje několik málo rozhodujících okamžiků pro zachycení děje tak, aby každý poznal, že se jedná o prodej. (Výběr zboží, předávání zboží, platba…)
Děj lze snadno předvídat, studenti se pokusí o jinou kompozici, jiný úhel záběru atd. V tomto případě se již dá mluvit o reportáži, o podání zprávy někomu o něčem. V našem případě osoba XY zakoupila v obchodě YZ zboží AB od prodavače CD za EF peněz. Podobných zpráv se v médiích, zvláště bulvárních, vyskytuje hodně…
Velmi významný je popisek k fotografii, tzv. slovní doprovod. Bez popisku se fotografie v novinách téměř nevyskytují. Jde o vysoce komprimované slovní sdělení. Fotoreportáž je podání zprávy. Fotoreportáž je obrazově-slovní sdělení o tom, že se něco stalo. Reportáž obsahuje odpovědi na základní otázky: KDO? CO? KDY? KDE? PROČ? JAK?
Popisky u fotografií v tomto cvičení nechybí, ale jsou skryty v metadatech. Klikněte na fotografii a informace se vám zobrazí. Rovněž užívejte metadata. Jako autoři fotografií máte plné právo podepsat své dílo, pojmenovat jej a připojit další podstatné informace. Dílo vždy děláte pro někoho, nejen pro sebe.
Když jde fotograf podat obrazové svědectví o přednášce 4 astronautů na ČVUT, jde o výjevy lehce předvídatelné a fotograf na ně musí být technicky i duševně připraven. Astronauti vejdou do budovy, budou se s někým zdravit, půjdou po chodbách, usednou v posluchárně, budou se střídat v hovoru, občas se napijí vody, rozdají autogramy a publikace, přijmou potlesk a odejdou.
V rámci těchto událostí předvídatelných se ale mohou stát události nepředvídatelné. Nastane nečekané setkání, něco/někdo upadne, zraní se apod. (Např. americký astronaut nedávno v Čechách téměř zahynul v našem armádním vrtulníku, z nudných předvolebních mítinků se stala vajíčkyáda apod.) Na podobné akce, ale třeba i na svatbu či tiskovku, by už měl jít fotograf se základními reportážními návyky. Dopředu by si měl opatřit maximálně možné množství informací o události samé, aby byl připraven.
Fotoreportér musí dobře sledovat a předvídat dění. Když se výjev stane a fotograf teprve tahá aparát z brašny, to už je pozdě. Fotograf musí mít dopředu správně technicky nastaven přístroj. Když létají vajíčka, padají vrtulníky a hroutí se společenské systémy, fotograf už musí jen fotografovat…
Úkol C5: