QtMips je simulátor a nástroj k vizualizaci zpracování instrukcí procesorem s architekturou MIPS. Program umožňuje zvolit mezi více možnými způsoby zpracování instrukcí od jednoduché jednocyklové architektury až po plně zřetězené (pipeline) zpracování v pěti stupních. Přitom je možné volit mezi řešením hazardů formou pozastavení nebo, kde je to možné, formou přeposílání výsledků. Pro demonstraci datových hazardů je k dispozici je i konfigurace zřetězeného zpracování bez detekce a řešení hazardů. Program dále umožňuje konfigurovat vyrovnávací paměti (cache) jak pro čtení instrukcí tak pro čtení i zápis dat. Obsah a struktura vyrovnávacích pamětí je opět graficky znázorněna stejně jako jsou barevně zvýrazněné buňky paměti, jejich obsah se nachází v dané chvíli ve vyrovnávací paměti.

Simulátor je výsledkem diplomového projektu Ing. Karla Kočího. V jeho diplomové práci Graphical CPU Simulator with Cache Visualization lze nalézt analýzu alternativních simulátorů architektury MIPS, popis objektového návrhu simulátoru a návod jak simulátor QtMips používat.

Jako základní modelová architektura byla pro předmět APO vybraná architektura MIPS. Důvody k její volbě:

• Jedná se o jednu z prvních architektur založených na koncepci RISC (ta nyní ve vnitřním zpracování instrukcí i původně jinak založených architektur převažuje)
• V základní verzi je kódování základní (a přitom pro programování kompletní) sady instrukcí přímočaré
• Přímo z kódu jednotlivá pole v instrukčním slovu řídí výběr registrů a operaci
• V základní sadě jsou použité pouze tři formáty kódování instrukcí a instrukce mají pevnou délku 32-bitů
• Architektura byla v určité době ve své 64-bitové podobě použitá ve stanicích SGI IRIS, které daly vznik dnešní akcelerované grafice a mnoha dalším stavebním prvkům
• Architektura se stále vyvíjí a je používaná především ve vestavných zařízeních, do nedávna převažovala v domácích WiFi routerech a pravděpodobně byla architekturou s největším množstvím vyrobených čipů (dnes je to již spíš ARM)
• Jedná se o architekturu, která je jako úvodní využitá v učebnicích, na kterých je předmět postavený

• Intel/AMD 64-bitové a 32-bitové procesory - kódování instrukcí není ortogonální, původně malý počet specializovaných registrů, později přes prefixy rozšíření na 16 registrů, komplikovaný a již opuštěný model segmentace paměti, interně jsou CISC instrukce překládané do RISC instrukční sady, ale ta není dokumentovaná
• ARM 32-bitů (Cortex-A - aplikační, Cortex-M - MCU, Cortex-R - realtime) - složitější kódování instrukcí a vkládání přímých operandů, druhý operand je kombinovaný s logickými posuny, množství režimů auto-inkrementace/dekrementace a vedlejších efektů instrukcí, komplikovaný model zpracování výjimek. Alternativní sada kódování instrukcí do délek 16 a 32 bitů (Thumb), v pevném 32-bit kódování možnost veškeré instrukce podmínit stavem příznakového registru. Obecně tyto volby umožňují uložit program do menšího prostoru, ale činní architekturu nevhodnou pro základní výuku, kdy je ještě potřeba programovat v assembleru a i obecně komplikují současné zpracování více instrukcí naráz.
• ARM AArch 64 - adresní režimy již jednodušší, příklon v mnoha směrech více k architektuře MIPS než původnímu ARM 32 například i zjednodušeným způsobem zpracování výjimek. Přesto se jedná o architekturu již komplikovanou.
• RISC-V - architektura plně otevřená s množstvím dostupných implementací v různých jazycích pro popis hardware. Velmi rychle se rozvíjející komunita a nasazení. Opět se jedná o architekturu s malým množstvím formátů instrukcí (stejně jako MIPS). Nevýhodou je pro počáteční názorné ukázky komplikovanější kódování přímých operandů.

K výuce se po dlouhou dobu používal simulátor dodávaný s učebnicemi Computer Organization and Design. Jeho architektura byla již nevyhovující, přitom aplikace byla implementovaná s využitím starého WIN 32 API. Méně problémů bylo s jejím provozem v emulaci než nativně na Windows. K aplikaci nebylo možné sehnat zdrojové kódy a problémy řešit. QtMips je výsledkem zadané diplomové práce. Jedná se již o třetí práci na toto téma a v tomto případě považujeme výsledek za zdařilý. Aby se práce soustředila na implementaci vlastního simulátoru, bylo pro začátek rozhodnuté, že nebude obsahovat editor ani integrovaný překladač zdrojového kódu. Během dalšího vývoje byl ale jednoduchý editor a překladač jazyka symbolických address, assembler, zaintegrovaný. Pro větší projekty a programování v jezyce C se i nadále předpokládá využívatí plnohodnotných nástrojů pro programování počítačů s architekturou MISP a jiných procesorů od malých vestavných aplikací až po superpočítače - překladač GCC a GNU assembler vzniklé v rámci projektu GNU.

Pro editaci zdrojových kódů lze využít odlehčený editor Geany nebo jiný editor. Pro překlad pak GNU překladač kompilující programy pro architekturu MIPS. V nejjednodušší variantě například voláním

mips-elf-gcc -ggdb -nostartfiles -o program program.S

z příkazové řádky, kdy je výsledkem překladu zdrojového souboru v assembleru (standardizovaně přípona velké S - .S) přímo spustitelný program. Volba -ggdb určuje, že budou přidané ladící informace. Volba -nostartfiles pak určuje, že zdrojové kódy obsahují přímo vstupní bod programu. Pokud volba není zadaná, přidá se standardní inicializační část C knihovny - objektový soubor crt.o. Protože se předpokládá jeho zavedení operačním systémem, je vlastní strojový kód v instrukcích cílového procesoru vložený do obálky ve formátu ELF (Executable and Linkable Format), která určuje adresy, na které bude kód zavedený a adresu od které se má spustit. Adresy, na které bude kód a příslušná data zavedená lze zobrazit příkazem

objdump --headers program

Proložený výpis zdrojového kódu a výsledku překladu lze pak získat

objdump --source program

tento postup je pak zajímavější při kompilaci kódu z vyššího programovacího jazyka, ale pro pochopení základů zůstaňme ještě u assembleru. Minimální zdrojový soubor může vypadat následovně

.globl _start
.set noat
.set noreorder
.ent _start

_start:
        addi  $1, $0, 0x1234
        // prostor pto pokačování

loop:
        break
        beq  $0, $0, loop
	nop
.end _start

Volba .globl určuje, že návěští _start bude viditelné i vně kompilační jednotky/souboru. Volba .noat zakazuje assembleru vkládat sekvence využívající pomocný registr. Volba .noreorder zakazuje assembleru optimalizovat kód skokových instrukcí a automaticky využívat “delay slot”. Volba .ent označuje, od kterého symbolu bude kód startovat. Identifikátory před dvojtečkou jsou návěští, symbolické označení adresy, na kterou se lze odkazovat z instrukcí. Dále následují instrukce pro vlastní procesor. V přiloženém příkladu se jedná pouze o jednu instrukci, přičtení přímého operandu 0x1234 hexadecimálně k registru 0 fixovanému na hodnotu nula a uložení výsledku do registru 1. Další návěští loop slouží k zastavení programu po jeho vykonání. Zastavení kontinuálního běhu simulátoru zajišťuje zakompilovaná instrukce break. Tento strojový kód by se využil i při ladění na skutečném systému, kdy ladící program podle potřeby nahradí instrukce v programu kódem break na místo většinou určené podle čísla řádky zdrojového souboru a při jeho dosažení při normálním běhu procesoru dojde k výjimce, kterou obslouží ladící program. Následuje skoková instrukce, která zajistí i při pokusu o pokračování programu v simulátoru opětovné zastavení na instrukci break. Nakonec pseudoinstrukce .end označuje konec kódu a opět určuje adresu od které se bude program spouštět.

Podrobnější popis a formátů souborů a kompilace programů naleznete na stránce projektu QtMips. QtMips - spustitelné formáty a kompilátory

Zdrojové kódy jsou spravované na platformě GitHub. Na této platformě je možné snadno vytvořit vlastní vývojovou větev (fork). Původní práce pana Kočího se nachází na adrese https://github.com/Cynerd/QtMips, současná nejnovější větev na stránce https://github.com/cvut/QtMips. Zkompilované verze programu pro platformu GNU/Linux 64-bitů, Windows 32-bitů (MinGW32) a Mac OS se nacházejí ve složce release projektu https://github.com/cvut/QtMips/releases. Zabalené archivy obsahují i potřebné knihovny. Vlastní grafická verze programu na Windows se nachází ve spustitelném programu qtmips_gui.exe. Na platformě GNU/Linux je nutné buď nainstalovat potřebné knihovny (jedná se o Qt5) v odpovídající verzi do systému nebo program spouštět skriptem qtmips.sh který nastaví cesty k lokálně distribuovaným knihovnám a spustí vlastní aplikaci bin/qtmips_gui. Pro aktuální verze distribuce Ubuntu GNU/Linuxu jsou připravené zkompilované balíky na adrese https://launchpad.net/~ppisa/+archive/ubuntu/qtmips. Pro několik dalších distribucí jsou k dispozici balíky kompilované Suse Open Build Service. V laboratorní síti je aplikace nainstalovaná do systému a lze jí spouštět přímo z příkazové řádky příkazem qtmips_gui nebo z nabídky aplikací ve složce Development. Instalace se nachází v adresáři /opt/qtmips a je jí možné dotud i zkopírovat na vlastní médium nebo do emailu.

K dispozici je i balíček pro distribuci Arch Linux https://aur.archlinux.org/packages/qtmips/ (Balíček připravil Martin Sobotka, student předmětu B35APO).

K dispozici je i experimentální verze emulátoru zkompilovaného jako WASM aplikace pro prohlížeče s podporou WebGL, WASM a Javascriptu http://cmp.felk.cvut.cz/~pisa/apo/qtmips/qtmips_gui.html.

K překladu zdrojových kódů je pak potřeba překladač, který je popsaný na stránce Křížový překladač GNU pro architekturu MIPS-ELF.

Nejdříve je potřeba nainstalovat vývojové prostředí knihoven Qt5. Na distribucích Debian i Ubuntu se instalace vývojového prostředí docílí příkazy

sudo apt-get install build-essential
sudo apt-get install qtcreator
sudo apt-get install qt5-default

Vlastní aplikaci lze z vývojového repozitáře naklonovat příkazem

git clone git://github.com/cvut/QtMips.git

K vlastní kompilaci lze buď projekt otevřít v prostředí QtCreator nebo provést kompilaci z příkazové řádky

mkdir QtMips-build
cd QtMips-build
qmake "CONFIG+=static" "CONFIG+=staticlib" -recursive ../QtMips/qtmips.pro
make

Pokud se na systému nachází jako počáteční vývojové prostředí ke Qt4 může být nutné použít plnou cestu programu qmake

/usr/lib/x86_64-linux-gnu/qt5/bin/qmake "CONFIG+=static" "CONFIG+=staticlib" -recursive ../QtMips/qtmips.pro

Více opět na stránkách projektu.