Search
Cílem druhé půlky semestru bude pochopit technické principy zpracování fotografie. Už víme, jak fotografii pořídit, teď nás bude zajímat, jak ji dále zpracovávat, ihned i v budoucnu, abychom z pořízeného snímku získali maximum.
Pečlivě čtěte, nepřeskakujte, zkoušejte nastavení ve fotoaparátu, snímejte a pak pozorujte rozdíly na kvalitním počítačovém monitoru při maximálním zvětšení nabízeném fotoeditorem. Teprve pak uvidíte na vlastní oči, co se děje. Photoshop nabízí zvětšení 1600%, InDesign 4000%, atd. Nezoufejte, pokud nevlastníte jmenované softy. Výrobci digitálních fotoaparátů většinou nabízejí zdarma ke stažení (dříve na CD/DVD, třeba ještě příbuzní něco mají v šuplíku a nikdy to nenainstalovali) vlastní software. Většinou je ale použitelný jen pro přístroje uvedeného výrobce. Např. software od Nikonu neumí RAW od Canonu a naopak. Zoufalé, že? Aspoň že karty jsou kompatibilní! Tedy většinou. Nebojte se sáhnout po odlehčených (i cenově) verzích Ps. Umí toho hodně včetně RAW a vrstev. Není se potřeba ihned ztratit ve velkém a nadupaném (a drahém) Ps. A to nejlepší nakonec! Brněnský editor Zoner Photo Studio je fajn, i když jen pro Win… :(
V tomto cvičení se zaměříme na to, jaké fotografické formáty používat, na výhody a nevýhody, jak fotografie v počítači uložit a jaké jednotlivé volby s sebou nesou příslušné následky. Vedle samotných obrazových dat bývají s fotografií navíc uloženy ještě další údaje, takzvaná metadata. Povíme si o tom, co taková metadata typicky obsahují, jak je editovat a jak je dále využít. Na závěr si projdeme základní nastavení Photoshopu, se kterým budeme v dalších cvičeních pracovat.
Postupně projdeme celý “výrobní proces fotografie” od souboru staženého z fotoaparátu do počítače až k prezentaci výsledné fotografie.
Jelikož toto cvičení částečně předpokládá znalost procesu vzniku obrazu, které bude probíráno na přednášce až v následujících týdnech, projděte si prozatím alespoň velmi názorné a krátké vysvětlení na stránkách Bigshot fotoaparátu.
Dále je třeba zdůraznit, že v těchto cvičeních se zaměřujeme na rastrové formáty (pixely organizované v mřížce) a vektorové prvky (písmo, čáry, tvary) používáme pouze doplňkově.
JPEG ? PNG ? TIFF ? RAW ? PSD ?
Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Záleží na tom, co je v danou chvíli naším cílem. Jednou potřebujeme maximální kvalitu, jindy maximální rychlost bez ohledu na kvalitu. Nicméně, lze ukázat omezení některých voleb - a to je i cílem následujících cvičení.
Pro všechna následující cvičení je snadné vytvořit vhodné obrázky přímo na místě či použít svoje vlastní dříve nafocené, pro všechny případy ale nabízíme následující “vhodná” data.
Bitová hloubka určuje, kolik bitů je v daném formátu věnováno na zakódování intenzitní hodnoty. A to má samozřejmě dopad na kvalitu obrazu.
První cvičení
bitova_hloubka.[jpg|dng|tif]
Jak to vyšlo? (koukněte se, až si vyzkoušíte předchozí cvičení)
Očekávaný výstup
Poznámka: Posterizaci je možné také demonstrovat pomocí extrémů: 1bit, 2bit, 3bit…
V dalších cvičeních se podíváme na to, jak ztrátová komprese ovlivňuje kvalitu obrazu.
Druhé cvičení
cary.png
Jak to vyšlo?
Třetí cvičení
dvur.CR2
Poznámka:
Jaký formát zvolit ovlivňuje i to, jaké jasové úpravy s fotografií hodláme provádět. Zkuste si následující cvičení.
Čtvrté cvičení
Očekávaný výstup:
Páté cvičení
hdr_1.jpg
hdr_2.jpg
hdr_3.jpg
Výhody
Nevýhody
Metadata jsou přidružené údaje popisující každý snímek. Technické údaje jsou ukládány automaticky příslušným digitálním přístrojem. Autorské doplňující údaje vkládá autor fotografie přes fotoaparát nebo dodatečně přes počítač. Jsou to například expoziční údaje (čas, clona, ISO, …), údaje o místě, času a pozici fotografování, údaje o autorovi snímků, popisek k fotografii a mnohé další informace dle libosti. Úmyslné mazání metadat je nezákonné, zasahuje do autorských práv (viz Autorský zákon).
Šesté cvičení
Sedmé cvičení
Připravil ke dni 9. 2. 2021 : Roman Sejkot
Přehled obsahuje fotoeditory, o nichž se běžně hovoří. Jistě by bylo možné jej dále rozšířit. Pohybujeme se v cenovém rozpětí: zdarma (GIMP) - sto dolarů jednorázově (magické číslo) - 7 tis. ročně (Ps). Většina zmíněných editorů se pohybuje kolem částky 2.500,- Kč za jednorázově zakoupenou licenci (většina výrobců má studentské slevy a různé další slevy během roku). Skoro všichni výrobci poskytují zkušební verze na měsíc zdarma. Uvedené fotoeditory umožňují zpracování většiny RAW formátů od různých výrobců. Může nastat problém se žhavými novinkami, kdy zcela nový typ fotoaparátu se zcela novou verzí RAW formátu nebude čitelný a zpracovatelný ani v poslední nejnovější verzi Ps. V proprietárním sw dodávaném výrobcem digitálního fotoaparátu ale ano! Jak je to možné? Výrobce se snaží “upozornit” na svůj vlastní sw, třebaže ten se jeví profesionálům z různých hledisek jako zcela nevhodný. Autorovi těchto řádků se např. stalo, že RAW formát NEF firmy Nikon z tehdy zcela nového fotoaparátu D800 nebyl po dobu několika týdnů zpracovatelný v Adobe Photoshopu, v Apple Aperture až po několika dnech, v Nikon Capture ihned, ale když se objevily dvě předcházející možnosti, autor řádků opustil sw Nikon rovněž ihned. Evidentně vše záleželo na obchodních dohodách a následných aktualizacích, neboť velcí hráči informují “předem” další velké hráče, aby nedocházelo k celosvětovým nespokojenostem.
Většina uvedených fotoeditorů bez problémů zvládá základní funkce, které fotograf požaduje, včetně tvorby a organizace knihoven na systémové úrovni. Je důležitý přístup do knihoven i z jiných aplikací a sdílení rozsáhlých knihoven je zvláště důležité z pohledu budoucnosti. Většina editorů pracuje s fotografiemi tzv. nedestruktivně. Většina zmíněných editorů má za sebou dlouhou a úspěšnou minulost, což je zárukou toho, že jejich vývoj bude pokračovat i dále do budoucnosti. Nechceme vás uvrhnout do spárů nějaké žhavé novinky, kterou si oblíbíte a která po krátké době skončí.
Je velmi pravděpodobné, že v nějakém fotoeditoru již dlouho pracujete a jste s ním maximálně spokojeni. To je fajn! Nechceme vás přeučovat, z leváků dělat praváky a naopak. Důležitý je vždy výsledek. Na velkých celosvětových výstavách typu World Press Photo také nelze nikdy poznat jaký fotoaparát kdo použil, natož software. Staňte se mistry svých prostředků! Pokud vám ale nějaký nástroj ve fotoeditoru nevyhovuje, je tzv. krkolomný, co by šlo jednoduše řeší složitě, nebo je editor pomalý, zdržuje vás a místo krásných chvilek s ním trávíte hodiny a dny, neváhejte zkoušet něco jiného, stejně jako třeba tenista zkouší raketu nebo cyklista kolo. Abyste dosahovali dlouhodobě perfektních a ještě lepších výsledků, musíte si s nástrojem tzv. sednout. Spojení fotografa s fotoeditorem je na roky, musí být výhodné a nelze se trápit. Na rozdíl od manželství je zde promiskuita dovolena. Ti nejzkušenější často využívají několik různých fotoeditorů, protože někde je nějaká funkce lepší, než jinde. A teď babo raď, že? Však na to “nejlepší” přijdete časem sami a kamarádovo nejlepší nemusí být nejlepší pro vás. I proto je tolik různých fotoeditorů a dokonce stále vznikají nové (viz Affinity Photo nebo DxO PhotoLab).
A na závěr “Závěru na úvod…” co zaujalo po několikadenním studiu zníněných editorů autora těchto řádků? Jen jedna věc? Čtyřnásobně vyšší rychlost při dávkovém zpracování fotografií v RAW v editoru Corel AfterShot Pro 3 oproti editoru Adobe Lightroom. Viz link, taky se mi to nezdá, asi to vyzkouším a když to bude fungovat, asi budu litovat ztraceného času a současně jásat nad časem ušetřeným! Nedávno jsem exportoval 30 GB z RAW do JPEG a pak ještě z RAW do PSD a ono to trvá … :) … Zkoušení a testování zdar!