Zkouška

Zkoušky jsou organizovány podle odkazovaného přehledu,
upozorňujeme, že údaje v KOSu nemusí být směrodatné.

Google Sheets: PAL2021_Zkoušky

Teoretická část zkoušky

Za epidemiologicky příznivých podmínek probíhá teoretická část zkouška formou pohovoru, uchazeč dostane několik otázek, na ty si během 20-40 min rozmyslí odpovědi a dělá si poznámky a pak vše probírá se zkoušejícím.
Při epidemiologicky horších podmínkách, kdy je omezena ale ne zcela vyloučena přítomnost ve škole, probíhá teoretická část formou písemky, na cca 60-90 min, kterou posluchači napíší ve škole, a další vyhodnocení a diskuse nad ní se již děje distančně. Situaci, kdy nelze konat ve škole žádné aktivity, dosud není vyzkoušená a průběh této části by pak byl určen a specifikován zde před koncem semestru. Lze v tom případě předpokládat online formu analogickou první variantě výše.
V teoretické části nelze používat žádné další studijní zdroje, elektronické, na papíře apod.

Praktická část zkoušky

V praktické části je nutno samostatně nakódovat a odevzdat do brute řešení programovací úlohy podobné úlohám semstrálním. Doba na tvorbu řešení je 4-5 hodin, odevzdaný kód musí správně a včas spočítat v brute výstup pro alespoň 50% testovacích vstupních souborů. Podle stupně závažnosti epidemiologické situace probíhá tato část ve škole nebo doma. I v domácí variantě komunikují zkoušející průběžně s řešiteli během celé doby zkoušky.

Pro praktickou část ve škole platí:

• Účastníci pracují na vlastních NB. Nezapomeňte si zdrojový kabel k NB, pokud máte slabší výdrž baterie.
• Přístup k Internetu během zkoušky, s výjimkou upload systému brute, je legální pouze s vědomím zkoušejícího. Zkoušející může diskvalifikovat účastníka, který toto pravidlo nedodržuje. Když budete potřebovat hledat význam záhadného chybového hlášení nebo exotické parametry pro zvolenou datovou strukturu apod., vždy nejprve přivolejte zkoušejícího.
• Lze využívat přinesené elektronické a tištěně zdroje. Přineste si jich co nejvíce – materiály přednášek, svá řešení úloh ze semestru, své případné další kódy nebo knihovny, dokumentaci jazyka, elektronické příručky apod., aby se vám programovalo co nejpohodlněji.

Poznámka: Po individuální dohodě alespoň 7 dnů předem můžeme zajistit školní počítač pro jednotlivé řešitele zkoušky. Nemůžeme zajistit školní počítače pro účastníky bez vlastního NB na nácviku zkoušky 16.12. Zkoušky probíhají v učebnách mimo naši katedru, HW/SW v těchto učebnách nám také nepatří, naše možnosti operovat s ním jsou tedy omezené.

Nezávislost praktické a teoretické části
Splnění jedné části zkoušky není podmínkou pro účast ve druhé části. Každé z nich se lze účastnit v různých termínech. Při neúspěchu každý musí opakovat jen tu část, v níž neuspěl.

Opravné termíny
Počet opravných termínů jednotlivce se řídí aktuálními pravidly fakulty a katedry.

Zlepšení výsledků
Kdo některou část splnil (případně obě) a chce si ji(je) dodatečně zlepšit, může. Stačí se účastnit libovolného dalšího termínu se stejnými pravidly jako při běžném termínu. Počítá se pak vždy nejlepší výsledek ze všech pokusů a tyto další pokusy se pak už nepovažují za opravný termín.

Individuální podmínky
Posluchač, který má závažný důvod pro to, aby absolvoval zkoušku za jiných okolností než zde uvedených, se musí domluvit v dostatečném předstihu s examinátory.

Klasifikační schéma
Po úspěšném absolvování praktické a teoretické části zkoušky je adeptovi navržena klasifikace. Sečtením bodů z programovacích úloh v semestru, bodů z praktické části zkoušky a bodů z teoretické části vychází součet, jemuž podle uvedené tabulky odpovídá určitá známka:

 Možný bodový rozsah:
 ---------------------------------
 úlohy v semestru:    13 - 24 body
 praktická zkouška:    6 - 12 bodů
 teoretická zkouška:   6 - 12 bodů
 ---------------------------------
 Celkem:              25 - 48 bodů        
   
   
   Bodů           Známka
  0 -- 24.99        F
 25 -- 29.99        E
 30 -- 34.99        D
 35 -- 39.99        C
 40 -- 44.99        B
 45 -- 48           A
 

Klasifikační schéma je navrženo pro prezenční zkoušky. Bude-li nějaká část zkoušky distanční, může se schéma měnit, aby si pokud možno zachovalo co nejlepší vypovídací hodnotu.

Kdo neuspěje v praktické části zkoušky a potom dodatečně zjistí, že nezdar byl způsoben malou chybou, ať už v logice postupu nebo v implementaci, může dodatečně uspět, pokud zkoušející shledá, že splnil následující podmínky.

(A) Chybný kód musí být odevzdán do brute před koncem zkoušky.
(B) Později opravený kód musí být také odevzdán a vyhodnocen v brute v den zkoušky.
(C) Oprava je jednoduchá svou logickou/algoritmickou koncepcí a je malá rozsahem v kódu.
(D) Opravený kód se minimálně liší od chybné varianty, opravné zásahy byly provedeny jen v nejnutnějších místech.
(E) Opravený kód funguje a splňuje ostatní pravidla zkoušky.

Poznámky
1. V opraveném kódu je nutno ponechat beze změny všechny původní funkční části, nepřidávejte/nemažte komentáře, nezkoušejte kód vylepšovat, formátovat apod., ztěžuje to porovnávání původního a opraveného kódu. Opravený kód je nejprve zcela mechanicky testován na počet odlišných řádků a znaků v porovnáni s chybnou verzí. Když je tento počet vysoký, zkoušející má tendenci opravu odmítnout bez ohledu na logiku oprav. Doporučujeme proto vytvořit opravený kód tak, že vezmete kopii kódu odevzdaného na zkoušce a do ní provedete potřebné úpravy, zcela bez editace původně funkčních částí. Pokud původní kód odevzdaný na zkoušce již nemáte a v brute ho nevidíte, požádejte cvičicího, přednášejícího nebo správce brute o zpřístupnění.
2. Opravených i původních chybných verzí může být více, posluchač rozhodne, která chybná a která opravená verze mají být porovnány.
3. Ad (C): Musí být zřejmé, že posluchač měl adekvátní plán původního řešení a že implementoval všechny jeho podstatné části. Typický příkladem úspěšné dodatečné nápravy může být například lokální nahrazení méně efektivní knihovní datové struktury jinou strukturou, která poskytuje rychlejší operace nebo je odolnější vůči zavlečeným chybám apod.