B(E)3M33UI: Komentáře vyučujících k anketě LS 2016/17

• BE3M33UI
  • Evaluation provided by 0 students out of 4 (0 %).
  • The course was successfully finished by 3 students out of 4 (75 %).
• B3M33UI
  • Hodnotilo 12 studentů z 35 (34 %).
  • Předmět ukončilo 29 studentů z 35 (82 %).

Komentáře k předmětu jsou níže tematicky seskupeny a reagují na ně Petr Pošík (PP), Radek Mařík (RM) a Jiří Spilka (JS).

• Předmět byl přínosem: 6 x Rozhodně ano, 4 x Spíše ano, 1 x spíše ne, 1 x rozhodně ne.
• Studijní materiály byly kvalitní: 7 x Rozhodně ano, 4 x Spíše ano, 1 x Spíše ne.
• Obtížnost předmětu: 6 x Trochu vysoká, 6 x Přiměřená

• Celkově povedený předmět. Vypíchnul bych dvě pozitivní věci: - p. Spilka jako super cvičící, kterého látka baví a umí ji dobře vysvětlit - seznam kompetencí z každé přednášky
  • PP, JS: Děkujeme za pochvalu.
• Zajimavy predmet s mozna az prilis sirokou naplni, vzhledem k hloubce, do niz se v kazde kapitole zachazelo. Vysledkem je mozna az prilis obsahla latka, kterou je tezke najednou vstrebat a zapamatovat si.
  • RM: Obor umělé inteligence se rozrostl do obrovské šíře. V extrémním případu se lze v rámci jednoho semestru zaměřit pouze na určitý typ problému či naopak pouze na velmi povrchní přehled. Vybrali jsme kombinaci, kdy se u vybraných témat zabýváme základními principy s jednou či dvěma konkrétními metodami probranými do takové hloubky, aby se na nich dalo postavit cvičení.
• Tento předmět má pouze jediný problém. Je toho prostě strašně moc. Tím spíš, že se jedná o volitelný předmět. Samotná látka není jinak složitá na pochopení. Vše je víceméně ihned jasné a intuitivní. Pouze si to člověk nemůže všechno pamatovat.
  • PP: Ano, máte pravdu. Předmět je skutečně náročný (nejen) tím, kolik toho v něm je. Samozřejmě budeme průběžně přemýšlet, zda a jak by nešel udělat “stravitelnějším”. K argumentu o volitelném předmětu: jednak se jedná o povinný předmět oboru Robotika a jednak nesouhlasím, že by volitelné předměty měly být nějak lehčí než ty povinné (pokud to tedy naznačujete).
• Budu tolerantnější, protože program KyR běží v nové verzi. Na předmětu se mi líbil asi jen název, protože Umělá inteligence mě baví a láká, ale to bylo bohužel všechno. Téma předmětu je skvělé a opravdu mě mrzí, jak předmět spíš studenta od tématu odrazuje, místo toho, aby ho nalákal a motivoval. V prvé řadě by se po studentovi nemělo chtít, aby se memoroval a šprtal všechno možné, ale spíš aby se naučil s umělou inteligencí pracovat a tvořit ji. Představoval bych si to tak, že studenti na začátku semestru dostanou na výběr několik témat, z kterých si vyberou jedno a na něm v průběhu semestru pracují a na konci dojde k vyhodnocení a udělení zápočtu. Dobré by také bylo podívat se, jak to učí tady: https://www.coursera.org/learn/machine-learning, je to sice jen MOOC, ale člověka nadchne. A když si představím, že by podobně nadchnul i tento předmět, který na rozdíl od MOOCu není online, byla by frajeřina :D No, je t o na Vás, jestli si přejete předmět spíše teoretický a memorující, nebo předmět, který má skutečně naučit pracovat s AI. Pokud Vás ale zajímá názor studentů, tak minimálně já jsem pro tu druhou variantu, za ostatní studenty mluvit nemohu. :) Hodně štěstí
  • PP: Mrzí nás, že vás předmět odrazoval a nemotivoval. Jak vidíte z dalších reakcí, jiným studentům předmět připadá zajímavý a povedený. Koncepce tohoto předmětu je prostě jiná, než by asi vyhovovala vám. Souhlasím, že odkazovaný MOOC kurz je výborný; také na něj odkazujeme jako na alternativní studijní materiál pro část strojového učení. Stěžujete si na memorování - škoda, že jste to nerozvedl. Rád bych se dozvěděl, co vám přišlo jako memorování. Ano, chceme po vás znalost jistých termínů, a to proto, abyste měli přehled, co se za nimi skrývá, protože se běžně v literatuře tyto termíny používají a je důležité jim rozumět.
  • RM: Pracovat s AI znamená rozumět principům metod, což se neobejde bez podpůrné terminologie a inženýrsky pojaté teorie, neboť jinak není ani možné rozhodnout, zda metoda bude na daných datech funkční.

• Přednášky byly nudné a v anglickém jazyce, což ztěžuje schopnost pochopení, průměrný student ovládá jazykovou úroveň angličtiny B1, takže je celkem problém v reálném čase vnímat.
• Je příliš složité a náročné poslouchat přednášku v angličtině, kde poslouchám anglickou řeč, kterou si dále musím převést na anglický text, který dále musím převést do české řeči, které už porozumím. Tento proces chvíli trvá a než si to přeložím, tak přednášející již mluví o něčem jiném. Možná by přednášející mohl příště přednášek i česky. Nebo je nějaký způsob, jak si něco odnést z přednášky, která není v mém nativním jazyce?
  • PP: Přednášení v angličtině pro studenty zapsané na českou verzi předmětu je diskutabilní téma. V posledních letech v programech KyR a OI převažuje názor, že studenti magisterského programu by měli být schopni přednášky v angličtině absolvovat. Jsme si přitom vědomi, že ne každému to vyhovuje, nicméně se na tom pravděpodobně nic nezmění.
  • RM: Za prvé, přednášky vedené v anglickém jazyku jsou diktované podmínkami a vnitřními předpisy fakulty, která je nucena hledat ekonomické řešení v reakci na slabou finanční podporu výuky ze strany ministerstva školství. Za druhé, řada světových univerzit přechází na režim, kdy magisterská část studia je prováděna pouze v anglickém jazyku. Vzhledem k likvidaci českých konferencí a česky orientovaných odborných časopisů je již delší dobu problém i českou terminologií. Chápu, jsem si vědom a vím ze zkušeností s jinými předměty, že česky vedené přednášky mají mnohem větší impakt na české studenty. Na druhou stranu, pokud budete-li chtít uspět i v profesionálních firmách zabývajících se IT, potažmo umělou inteligencí, bez angličtiny se dnes již neobejdete.

• Úžasně připravený předmět.
• Kvalitni studijni materialy a celkove dobre pripraveny predmet.
• Tento predmet mel nebyvale peclive a kvalitne pripravene studijni materialy k prednaskam i cvicenim. Skutecne obsahova i formalni kvalita prezentaci (az na par vyjimek) a dokumentu ke cvicenim je na urovni, o ktere si mnohe jine predmety mohou nechat jen zdat.
• Bohuzel jsem byl jen na jedne prednasce, takze nemohu posoudit. Pozitivni je, ze materialy z prednasek pana Posika byly vynikajici a srozumitelne i bez vykladu, coz je pomerne vzacny ukaz.
  • PP: Děkujeme za chválu studijních materiálů. Věřte, že je s nimi hodně práce, a těší nás, že je to někde vidět.
  • RM: Díky za pochvalu. Pomáhá to při dalším vylepšování.
• Materiály na cvičení od pana Maříka mi přišly hodně stručné, uvítal bych, kdyby více provázely samotným řešením úlohy.
  • PP: Díky za tip. Pokusíme se materiály vylepšit.
  • RM: Samozřejmě je možné návod ke cvičení vylepšit. Je to však i magisterský kurz a tudíž je potřeba ve studentech pěstovat i přístup samostatně pracujícího inženýra, který je schopen si úkol dodefinovat a aplikovat vhodný postup. Přiznám se, nemám v úmyslu vychovávat “klikače”, kteří umí zopakovat vybranou sekvenci úkonů. Na to v blízké budoucnosti budeme mít roboty. A kolegové z firem si v současné době právě stěžují na nesamostatnost absolventů.
• Chyběla mi odborná literatura (klidně i v angličtině, je rozdíl mezi poslechem a textem), takže ani nevím, z čeho vlastně přednášející čerpal.
  • PP: Nejprve jsem chtěl silně protestovat, že literatura je přece na webových stránkách předmětu. Ale ona tam skutečně nebyla! To je veliká chyba a za tu se velice omlouvám! A děkuji za toto upozornění, nyní již je literatura doplněna na stránce https://cw.fel.cvut.cz/wiki/courses/be3m33ui/literature.

• Je škoda, že se na cvičeních občas nepočítají příklady/úlohy, které se pak objevují ve zkoušce.
  • PP: Máte pravdu, že příklady na cvičeních neprocvičujeme. Cvičení jsou poměrně zaplněna jinou prací. Zvážíme, zda vás se zkouškovými příklady neseznámit jinak, např. formou domácích úkolů.
  • RM: Souhlasím s tím, že na cvičení jsou řešené spíše úlohy vyžadující konzultace se cvičícím vzhledem k jejich obtížnosti, kterou není možné vhodně uchopit během přednášky. Jednodušší úlohy a jejich řešení však sbíráme a chtěli bychom vytvořit jakousi sbírku úloh.
• Ocenuji dobrovolne plneni ukolu, diky cemu clovek neni ve zbytecnem casovem tlaku jako v jinych predmetech.
• Přijde mi podivné mít 12 nepovinných domácích úkolů za 0 bodů. Uvítal bych alespoň bonusové body, případně získání více bodů v semestru.
  • PP: Děkujeme za připomínku. Ruční hodnocení všech 12 domácích úkolů je velmi náročné a letos musím velice poděkovat Jirkovi Spilkovi, že úkoly zvládl hodnotit alespoň slovně, neformálně. Cílem je vytvořit alespoň k některým úkolům automatické hodnocení, abyste měli zpětnou vazbu. Doufejme, že se nám to podaří.

• Zkouška bez problémů
• Příklady ve zkoušce byly také velmi jednoduché, ale zkouška se stává složitou tím, že se v ní může objevit cokoliv.
  • PP: Ano, zkouška rozhodně není jednoduchá, ale na to už jste jako studenti magistra snad zvyklí.
• Obtiznost prvniho terminu citelne nizsi nez napriklad druhy termin.
• Testy byly docela hardcore. Naštěstí se aspoň poslední termín hodnotil hodně mírně.
  • PP: Sladit obtížnost jednotlivých zkouškových zadání není snadné. Snažili jsme se o to, aby byly přibližně shodně obtížné. Popřemýšlíme, jak to udělat lépe, nicméně úplnou shodu zaručit nelze.
• Osobne me zaskocila narocnost zkousky, kde vetsina otazek mirila na detailni zalezitosti. Na druhou stranu hodnoceni bylo spise pozitivni. Radsi bych ale dostal obecnejsi otazky a prostor napsat, co o danem tematu vim, nez velice specifickou otazku, ktera se zrovna (jako naschval, vsak to znate) tyka te jedne veci, u ktere si nejsem jisty.
  • RM: Jsme na technické škole a vy v magisterském kurzu. Správná zkouška by podle mne měla testovat, zda jste schopni vyřešit danou praktickou technickou úlohu vázající se na dané téma. Nejde tedy o rétorické cvičení, i když obchodnící a zdatní manažéři jsou taky potřeba. A technika je většinou o detailech, bez nichž to jinak nefunguje. Nerad bych vychovával budoucí inženýry, kterým padají mosty, srážejí se vlaky, či havarují informační systémy.
• Jednotlivé otázky bylo možné zodpovědět kolikrát jen se znalostmi takových detailů, že by mně při přípravě na zkoušku nenapadlo, že by je po mně mohli u zkoušky chtít. Přitom o daném tématu obecněji přehled mám. Ale do testu se kvůli tmu nedalo nic napsat.
  • PP: Některé otázky byly jednodušší, jiné zabíhaly do větších detailů. Tak chceme prověřit a poznat hloubku znalostí. Obecnější otázky s velkým prostorem, kam lze napsat skoro cokoli - ty podle mého názoru nic moc neřeknou. Skoro každý student ví alespoň něco málo téměř o všem. Odpovědi by se pak špatně hodnotily, byly by mezi sebou špatně porovnatelné.
• Zkouška byla vlastně odrazem předmětu, místo toho, aby ověřila, jak student rozumí a chápe téma, tak se ho spíš snažili nachytat (což považuji osobně za hnus, protože účelem zkoušky je ověřit co se naučil a ne ho nachytat, že si nevšiml jednoho písmenka) a memorovat se miliardu pojmů. Je to škoda.
  • PP: Musím se ohradit proti tomu, že jsme se vás ve zkoušce snažili nachytat. To by byl opravdu hnus. Opět postrádám konkrétní příklad, kde jsme se vás snažili nachytat na nějakém písmenku. O znalosti pojmů jsme už mluvili výše.

Děkujeme za vaše připomínky. Pokud jste autorem některého z výše uvedených komentářů, nebo pokud máte k předmětu připomínku či nápad, jak ho vylepšit, budu vám vděčný, když se za mnou osobně zastavíte nebo mě kontaktujete emailem, abychom to mohli důkladněji probrat.

19.9.2017, Petr Pošík

29.9.2017, Radek Mařík