Diagram užití - Use Case

• Prvním krokem modelování je utvoření si představy, kdo do modelovaného systému vstupuje (kdo jej ovlivňuje) a k jakým částem systému může přistupovat.
• Ten, kdo vstupuje - aktor (živý, neživý, virtuální)
• K čemu - použití

Nejprve vytvoříme aktory. Aktor může být konkrétní uživatel (nedoporučuje se), lépe identifikovat role (ředitel podniku). Mezi aktory může být vztah hierarchie (značíme dutou šipkou ve směru dědění).

Identifikujeme, co jednotliví aktoři v systému mohou. Aktoři a užití jsou propojeni asociační vazbou (značíme čárou). Mezi užitími mohou být generalizační vazby. .

Jednotlivá užití mohou obsahovat (include) jiná užití (užití se skládá z dílčích užití), naopak některá užití mohou rozšiřovat (extend) původní o nějakou funkcionalitu užití.

V tomto okamžiku máme hotovo, a nebo přijdou nové požadavky (ať již ve formě upřesnění nebo rozšíření původní zakázky). Co takle udělat specializované oddělení na prodej hardware, když už prodáváme software….

Hmmm, a kuchyně neumíme prodávat?

A….. Skutečně, toto není dobrá cesta. Návrháři budou kreslit, programátoři programovat a zákazník to “možná” zaplatí. Není jakékoliv skládání zboží z komponent jen speciálním případem výběru zboží, kdy musíme navíc kontrolovat vazby mezi jednotlivými komponentami?

Ano, je…. Tento krok nejenže zpřehlednil diagram (diagram užití je možné rozdělit do několika diagramů), ale zárověň zamezil stálému implementování částí systému “Vyber XYZ a přidej to k celku”. Tímto koncepčním krokem jsme ušetřili značné prostředky, zejména své finanční….