a0m35sbs -- Spolehlivost a bezpečnost systémů

Přednášky

Středa 9:15-10:45, Karlovo nám., posluchárna KN:E-2, přednášející:

Cvičení

Středa 11:00-12:30, Karlovo nám., posluchárna KN:E-2

Cvičící:

RNDr. Miroslav Kulich, Ph.D. (vedoucí cvičení)
Ing. Vojtěch Vonásek
Ing. Ondřej Nývlt

Anotace

Předmět rozšiřuje znalosti v oblasti pravděpodobnosti statistiky pro účely využití v oblasti analýzy, návrhu a optimalizace spolehlivosti a zvládání rizik spojených s provozem složitých technických soustav a systémů zahrnujících lidský faktor. Absolvent se seznámí s metodami modelování takových soustav, identifikací jejich spolehlivostních parametrů, postupy získávání dat, odhadem rizik selhání stejně jako si osvojí metodiky analýzy, optimálního návrhu a výpočtu kompozitních spolehlivostí velmi složitých soustav, zálohování soustav a dalších prakticky využitelných postupů. Kurz současně poskytuje přehled prakticky užívaných postupů ke snižování rizik systémů obecně a vyvažování jejich ekonomicko-spolehlivostních aspektů. Budou probrány základní metody rizikových a spolehlivostních analýz jako např. analýz a chybových stromů, stromů událostí, FMEA/FMECA analýzy, atd.

Obsah přednášek

Týden	Téma	Materiály
1.	Statistické veličiny, náhodné procesy a jejich užití ve spolehlivostní analýze.	spo_01a.pdf
2.	Spolehlivost prvků a složitých soustav, výpočet kompozitních spolehlivostí.	spo_02a.pdf
3.	Zvyšování spolehlivosti systému, redundance a zálohování soustav.	spo_03a.pdf
4.	Redundance a zálohování soustav.	spo_04a.pdf
5.	Soustavy s časovou závislostí poruchovosti prvků.	spo_05a.pdf
6.	Markovské modely pro spolehlivostní analýzu.	spo_06a.pdf spo_07a.pdf
7.	Metody pro kvalitativní analýzy spolehlivosti systémů.
8.	Kvantitativní metody analýzy spolehlivosti systémů.
9.	Důležitost komponent, kritická místa systémů.
10.	Opravitelné systémy a jejich modelování.
11.	Safety Integrity Systems – bezpečnost systémů.
12.	Rizikové analýzy a jejich úloha ve vývoji a project managementu.
13.	Příklady z praxe.

Obsah cvičení

Týden	Téma	Materiály
Spolehlivost
1.	Spolehlivost elementů soustav	spolehlivost_1.pdf
2.	Spolehlivost elementů soustav a spolehlivost složitých soustav, příklady.	spolehlivost_2.pdf
3.	Spolehlivost soustav, příklady.	spolehlivost_3.pdf
4.	Systémy s opravami, příklady.
5.	Markovské modely spolehlivosti I, řešení příkladů.	spolehlivost_4.pdf
6.	Markovské modely spolehlivosti II, řešení příkladů	spolehlivost_5.pdf
7.	Test ze spolehlivosti; Představení semestrální úlohy
8.	Zadání semestrálních úloh
9.	Konzultace k semestrálním úlohám
10.	Odevzdání 1. části semestrální úlohy
11.	Konzultace k semestrálním úlohám
12.	Odevzdání semestrální úlohy, test
13.	Prezentace semestrálních úloh, zápočet

Literatura

Starý, I.: Teorie spolehlivosti. Skriptum FEL ČVUT, Praha, 2002.
Hoang, P. (Ed.): Handbook of Reliability Engineering, Springer Verlag, London/Berlin/Heidelberg, 2003, ISBN 1852334533, 663 pp.
Statistické tabulky

Hodnocení předmětu (podmínky udělení zápočtu)

Předmět je zakončen zápočtem a zkouškou.
Zkouška bude formou písemného testu (teorie + příklady). Budou k ní připuštěni studenti, kteří získali zápočet. Ústní zkouška jen v případech nejasností nebo v mezních případech.
Podmínkou udělení zápočtu je aktivní účast studenta na cvičeních a úspěšné absolvování zápočtového testu.
Zápočtový test se skládá ze dvou částí. První test proběhne v sedmém týdnu, druhý test v předposledním týdnu semestru. Pro úspěšné absolvování zápočtového testu musí student získat alespoň 50% bodů z každé části.
V případě hrubé neznalosti látky probírané na přednáškách může být student ze cvičení vykázán a dané cvičení mu bude počítáno jako absence.
Mohou být tolerovány 2 absence studenta na cvičeních (po dohodě s cvičícím).
Podmínkou zápočtu je obhájení semestrální práce v posledním týdnu semestru.

Pokyny ke zkoušce

Rozsah zkoušené látky: vše, co bylo předneseno.
Písemka trvá 90 minut.
Podmínkou úspěšného složení zkoušky je alespoň 50 % bodů z písemného testu. Po opravě testu MŮŽE být navržena známka podle následujícího vzoru:

45 a více A (výborně) 40-44 B (velmi dobře) 35-39 C (dobře) 30-34 D (uspokojivě) 25-29 E (dostatečně) 0-24 F (nedostatečně)

Ústní zkoušku absolvují ti, u nichž je třeba hledat shodu, nebo jim nebyla nabídnuta známka (přihlíží se k realizaci nejen výběrového průměru, ale i rozptylu). Typicky ti, jejichž bodové ohodnocení je těsně pod hranicí, kterou by chtěli dosáhnout. (Nesou riziko, že z upgradu se může stát downgrade.)