jedná se o čipy ESP8266 a ESP32. Novější je zajímavý i tím, že kromě integrace mnoha rozhraní (WiFi, USB, CAN, ETHERNET) používá variantu architektury Xtensa, která implementuje koncepci registrových oken popsanou v přednášce o vývoji architektur na příkladu architektury SPARC.
Kity včetně antény pro WiFi komunikaci jsou dostupné v řádu 150 kč. Některé kity jsou dodávané i s firmware, který umožňuje začít hardware programovat přímo v jazyce Python (MicroPython).
V současné době asi nejrychleji se rozšiřující portfólio. Architektura není vlastněná firmou, která by jí vyvíjela pro svoje čipy, ale je nabízená za přijatelných licenčních všem výrobcům polovodičů.
Většina těchto systémů nabízí jednotku správy paměti a tím jsou vḧodné pro plnohodnotné operační systémy s možností oddělení adresních prostorů pro jednotlivé aplikace/procesy.
Fenoménem v této oblasti je jednodeskový počítač Raspberry-Pi. Výběr čipu hlavně s ohledem na cenu znamenal provedení mnoha ústupků (například nevhodně přes USB připojený řadič sítě Ethernet a v první verzi i volbu zastaralé verze ARM architektury, což znamená nekompatibilitu s moderními variantami většiny distribucí GNU/Linux systému. Verze 2 a 3 jsou již výkonnostně i architekturou dobře použitelné. Výhodou je zájem výrobce čipu zajistit svobodné ovladače pro grafický 3D akcelerátor. Více informací k hardware desky na serveru Embedded Linux Wiki - eLinux.
Přehledy z mnoha systémy vhodnými pro použití nejen se systémem GNU/Linux
Zajímavé jsou především systémy na bázi platformy NXP i.MX6 a i.MX8, kde se již podařilo komunitě vytvořit i plně otevřené grafické ovladače. Tato platforma má výhodu i dlouhodobé udržitelnosti na ní vytvořených projektů, protože je určená pro průmyslové a automobilové aplikace, u kterých se předpokládá dlouhodobá dostupnost. U čipů určených pro tablety a telefony je často čip již v době, kdy ho komunita softwarově zvládne, nedostupný.
Dále jsou pro průmyslové a automobilové aplikace vhodné čipy Ti AM33xx, AM43xx atd. Jejich problém je však pro hlavní vývojovou větev operačního systému GNU/Linux nedostupná podpora grafického akcelerátoru a vlastní zkušenosti se snahou použít binární ovladače výrobce vedly většinou k zásadním problémů a použití zastaralých verzí SW a jádra operačního systému. Pokud není potřeba akcelerovaný grafický výstup, jsou čipy v otevřeném SW dobře podporované. Velmi dobře komunitou podporovaná je deska BegleBone Black.
Snadno dostupné a levné jsou například desky založené na čipech firmy Allwinner Technology. Například Orange Pi Zero je dostupná v ceně okolo 9 dolarů. Orange Pi Zero Plus 2 H5 pak již obsahuje i 64-bitový procesor.
Architektura RISC-V je asi první architektura, jejíž specifikace vznikala od začátku jako otevřené dílo a přitom na ní pracovali odborníci takového formátu, jako je profesor David Patterson. Návrhů otevřených architektur existuje více, ale žádný jiný nevykazuje takovou míru promyšlenosti instrukčního souboru i pro optimalizovanou implementaci přímo na polovodiči s minimalizací cest tak, aby mohly varianty navržené pro výkonné čipy dosáhnout propustnosti srovnatelné s dnešní špičkou profesionálních/rozsáhlými týmy vyvíjených architektur jako jsou x86 a MIPS. U tohoto návrhu instrukční sady je šance konkurenceschopný systém navrhnout. Přitom architekturu a kompatibilní CPU je možné imlementovat i ve variantě vhodné pro cenově citlivé prostředí. Například vývojové kity HiFive boards jsou k dispozici v cenách jen mírně překračujících kity z rodiny Raspberry-Pi. V tomto případě se jedná jen o systém ve stylu MCU. Plnohodnotný systém, na kterém lze provozovat Linux, je až výrazně dražší HiFive Unleashed.
Především se jedná o výběr prezentací zaměřených na seznámení začínajících zájemců a profesionálů z firem, kteří ještě nemají s real-time řízením na systému GNU/Linux až tolik zkušeností.