Search
Autor cvičení: Roman Sejkot
Podání obrazové zprávy
Nastavení fotoaparátu:
Odpovídá požadavkům na ostré zachycení pohybující se postavy, základem je typicky režim priority času závěrky. Správné ostření je zde velmi důležité. Ukážeme si jak nejlépe využít autofokus, včetně kontinuálního zaostřování a souvisejících nastavení.
Vysvětlení:
První část cvičení se zaměřuje na fotografování chůze/běhu člověka. Jde o zdánlivě jednoduchý děj, stále se všude opakující. Studenti se venku postaví do řady či houfu. K nim/od nich se bude přibližovat/vzdalovat 1 vybraný jiný student/cvičící.
Úkolem je zachytit ostře pohyb 1 postavy směrem k nám/od nás. Musí být patrné, že jde o chůzi, ne každá poloha nohou je dobrá. Obraz postavy musí být na fotografii přiměřeně velký (plný formát). Pozadí za postavou nesmí být rušivé. Postavě nesmí z hlavy vyrůstat stromy, veřejné osvětlení apod.
Fotografování je potřeba opakovat do chvíle, než studenti ukáží cvičícímu na monitoru aparátu dobrou fotku. Cvičení vede k předvídavosti. Cvičení vede k manuální zručnosti. Student si musí uvědomit, kdy je ne/vhodné zmáčknout spoušť. Viz Teorie rozhodujícího okamžiku.
Výjev je děj probíhající minimálně mezi 2 osobami. Pro jednoduchost se doporučuje např. prodej zboží. Děj se stále opakuje a existuje několik málo rozhodujících okamžiků pro zachycení děje tak, aby každý poznal, že se jedná o prodej: výběr zboží, předávání zboží, platba, poděkování s úsměvem… :)
Děj lze snadno předvídat, studenti se pokusí o jinou kompozici, jiný úhel záběru atd. V tomto případě se již dá mluvit o reportáži, o podání zprávy někomu o něčem. V našem případě osoba XY zakoupila v obchodě YZ zboží AB od prodavače CD za EF peněz. Podobných zpráv se v médiích, zvláště bulvárních, vyskytuje hodně…
Velmi významný je popisek k fotografii, tzv. slovní doprovod. Bez popisku se fotografie v novinách téměř nevyskytují. Jde o vysoce komprimované slovní sdělení. Fotoreportáž je podání zprávy. Fotoreportáž je obrazově-slovní sdělení o tom, že se něco stalo. Reportáž obsahuje odpovědi na základní otázky: KDO? CO? KDY? KDE? PROČ? JAK?
Popisky u fotografií v tomto cvičení nechybí, ale jsou skryty v metadatech. Klikněte na fotografii a informace se vám zobrazí. Rovněž užívejte metadata. Jako autoři fotografií máte plné právo podepsat své dílo, pojmenovat jej a připojit další podstatné informace. Dílo vždy děláte pro někoho, nejen pro sebe.
Když jde fotograf podat obrazové svědectví o přednášce čtyř astronautů na ČVUT, jde o výjevy lehce předvídatelné a fotograf na ně musí být technicky i duševně připraven. Astronauti vejdou do budovy, budou se s někým zdravit, půjdou po chodbách, usednou v posluchárně, budou se střídat v hovoru, občas se napijí vody, rozdají autogramy a publikace, přijmou potlesk a odejdou.
V rámci těchto událostí předvídatelných se ale mohou stát události nepředvídatelné. Nastane nečekané setkání, něco/někdo upadne, zraní se apod. (Např. americký astronaut nedávno v Čechách téměř zahynul v našem armádním vrtulníku, z nudných předvolebních mítinků se stala vajíčkyáda apod.) Na podobné akce, ale třeba i na svatbu či tiskovku, by už měl jít fotograf se základními reportážními návyky. Dopředu by si měl opatřit maximálně možné množství informací o události samé, aby byl připraven.
Fotoreportér musí dobře sledovat a předvídat dění. Když se výjev stane a fotograf teprve tahá aparát z brašny, to už je pozdě. Fotograf musí mít dopředu správně technicky nastaven přístroj. Když létají vajíčka, padají vrtulníky a hroutí se společenské systémy, fotograf už musí jen fotografovat…
Úkol C5: