===== Práce v příkazové řádce =====

Příkazová řádka je uživatelské rozhranní, ve kterém uživatel komunikuje s počítačem podobně jako při psaní programu, tj. píše příkazy, které počítač vykonává tak, jako když programátor píše program (recept), který následně spustí. 
V případě přímého ovládání počítače a interakce s operačním systémem je využito interaktivního režimu, ve kterém počítač reaguje na každý příkaz, který je v příkazové řádce napsán a odeslán počítači ke zpracování klávesou "''Enter''".
Data jsou v počítači uložena ve formě souborů, k nímž je přístup uživatelů zprostředkován operačním systémem. Proto základní práce s počítačem spočívá v interakci s operačním systémem a práci se soubory. 

<note tip>Výhodou ovládání počítače sekvencí příkazu je opakovatelnost, neboť se vlastně jedná o textový zápis operací podobně jako při psaní programu. Vlastně tak programujeme i pře běžném používání, zlvášťě pokud přidáme i podmíněné vykonávání příkazu a cykly.
Takový zápis lze uložit do souboru a posleze replikovat, nebo vytvořit skript, který lze následně opakovaně spouštět a tím vlastně vytvořit nový příkaz. Pro inspiraci a pochopení základních principů se můžete podívat na historický snímek https://www.youtube.com/watch?v=tc4ROCJYbm0</note>

Příkazová řádka je přítomna ve všech operačních systémech. Ve Windows je příkazová řádka přístupna pomocí programu **cmd.exe** nebo modernější varianty **PowerShell.exe**, případně alternativou Z-shell. Na systémech unixového typu běží příkazová řádka
 jako tzv. shell dostupný buď přímo v textovém režimu, nebo přes emulátory z grafického rozhranní (na Linuxu **Xterm, Gnome terminal, Konsole ...**, na OS X **terminal**). Příkazová řádka umožňuje základní ovládání operačního systému (procházení adresářové struktury, práce se soubory, vyhledávání ...), poskytuje rozhranní uživatelským programům a hlavně umožňuje řetězit vstupy a výstupy jednotlivých programů. 

<note tip>Velkou výhodou vývojového prostředí VS Code je integrace příkazové řádky do okna prostředí spolu s editačním oknem případně náhledem na existující soubory a to i v prostředí založené na aplikace v jediném grafickém okně.</note>
==== Typická struktura příkazu ====
''prikaz [přepínače] [parametry|argumenty|jména souboru(ů)]''

==== Příkazy navigace v adresářové struktuře ====
^  Příkaz  ^  Používané přepínače  ^ Význam ^ 
|''ls''|  -l -t  | vypíše obsah aktuálního pracovního adresáře (//**l**i**s**t directory contents//) |
|''cd''|  | změní aktuální pracovní adresář (//**c**hange **d**irectory//) | 
|''pwd''|  | vypíše absolutní adresu aktuálního pracovního adresáře (//**p**rint **w**orking **d**irectory name//)| 
|''tree''|  | vypíše strukturu aktuálního pracovního adresáře včetně podadresářů formou stromu| 

==== Příkazy práce se soubory a adresáři ====
^  Příkaz  ^  Používané přepínače ^ Význam ^ 
|''mkdir''|  | Vytvoří adresář zadaného jména (//**m**a**k**e **dir**ectories //)|
|''cp''|  -r  | Zkopíruje soubor zadaného jména (//**c**o**p**y files//)| 
|''mv''|    | Přesune (přejmenuje) soubor zadaného jména (//**m**o**v**e files//)| 
|''rm''|  -r -f  | Odstraní soubor zadaného jména (//**r**e**m**ove directory entries//)| 
|''​touch''​| ​ | Vytvoří soubor zadaného jména, pokud takový existuje, jinak aktualizuje tzv. //​modification time//​. ​|
<note tip>Drtivá většina příkazů má typicky vestavěnou manuálovou stránku, např. ''man touch'', případně návod ''touch ----help''.</note>

==== Ostatní důležité příkazy ====
^  Příkaz  ^  Používané přepínače ^ Význam ^ 
|''man''|  | Vypíše manuálovou stránku zadaného příkazu. |
|''find''|  | Vyhledá soubor zadaného jména v aktuálním adresáři.|
|''locate''|  | Jako ''find'', ale hledá v kompletní adresářové struktuře vytvořené databáze. |
|''cat''|  | Vypíše obsah souboru jako text |
|''echo '' | | Vypíše obsah argumentu na standardní výstup, např. návratovou hodnota posledního příkazu ''echo $?'' nebo proměnná prostředí ''echo $HOME'' nebo ''echo $PWD''.|
|''hexdump''|  -C  | Vypíše obsah souboru v hexadecimálním tvaru doplněný o adresy paměti. |


==== Úkoly ====
  * Nastavte si heslo v počítačové učebně [[https://www.felk.cvut.cz/labpass/|(Nastavení hesla)]] a seznamte se používaným prostředím.
  * Procvičte si práci v [[courses:bab36prga:tutorials:cmds|příkazové řádce]].
<note tip>''Adresář'' (anglicky ''directory'') je objektem souborového systému s přesně definovaným umistěním v rámci hiearchie souborů. ''Složka'' (''folder'') je motivována grafickým rozhraním reprezentující nějaký konkrétní adresář. [[https://en.wikipedia.org/wiki/Directory_(computing)#Folder_metaphor|]]. 
Například domovský adresáře uživatele ''user'' najdeme typicky v adresáři ''/home/user''. Složku //Dokumenty// můžeme například najít na grafického rozhraní a podle volby jazyka prostředí může odkazovat na ''/home/user/Documents'' nebo jinou složkou, třeba i vzdálený adresář.</note>
  * V příkazové řádce vytvořte adresář ''prg'' a v něm ''lab01''. Ideálně přímo v domovském adresáři, alternativně například ve složce ''Documents''.
     * Ve vytvořeném adresáři ''prg'' vytvořte adresář ''lab01''.
     * V adresáři ''lab01'' vytvořte textový soubor se jménem ''prg-lab01.txt''
     * Celý adresář 'lab01' přesuňte do adresáře 'prg-lab01' v adresáři ''~/ctu-fee'', kde symbol ''~'' reprezentuje domovský adresář, tež odkazovaný v proměnné prostředí ''HOME'', odkazované např. ''printenv HOME'' nebo ''echo $HOME''.
     * Soubor ''prg-lab01.txt'' přejmenujte na ''main.c''.
<note> Příklad sezení v příkazovém interpretu může být
<code>
➜  ~ pwd
/home/jf
➜  mkdir -p prg/lab01
➜  touch prg/lab01/prg-lab01.txt
➜  tree prg
prg
└── lab01
    └── prg-lab01.txt

1 directory, 1 file
➜  mkdir ctu-fee
➜  mv prg/lab01 $HOME/ctu-fee/prg-lab01
➜  cd ctu-fee/prg-lab01                          
➜  pwd
/home/jf/ctu-fee/prg-lab01
➜  ls
prg-lab01.txt
➜  mv prg-lab01.txt main.c
➜  cd
➜  tree ctu-fee 
ctu-fee
└── prg-lab01
    └── main.c

1 directory, 1 file
</code>
Jednotlivé kroky můžete kontrolovat například pohledem grafického správce souborů.
</note>
     * Vytvořte skript ''prg-lab01.sh'', který provede uvedené kroky v posloupnosti, ale místo domovského adresáře umístě podadresáře a soubory do pracovního prostoru ''/tmp'', například odkazovaného ''/tmp/$PWD''. 
       * Soubor označte jako spustitelný např. ''chmod +x prg-lab01.sh'' pro přímé spuštění ve stylu ''./prg-lab01.sh'' nebo jej můžete spustit v rámci konkrétní instance příkazového interpretu např. ''. ./prg-lab01.sh''.
<note tip>Pokud ve skriptu použijete příkaze ''cd'' pro změnu aktuálního pracovního adresáře, můžete se k předchozím adresáři vrátit ''cd -'', viz například   [[https://www.youtube.com/watch?v=zvKRKU-ex6g]].</note>
       * Ve skriptu můžete pro zjednodušení využít proměnnou např. ''dst=/tmp/$HOME'' použitelnou třeba v ''mkdir -p $dsts/prg/lab01''.
<note>Výstup může například vypadat následovně.
<code>
. ./prga-lab01.sh
/tmp/home/jf/prga
└── lab01
    └── prg-lab01.txt

1 directory, 1 file
/tmp/home/jf/ctu-fee
└── prg-lab01
    └── main.c

1 directory, 1 file
</code>
</note>