Table of Contents

2 - Paměť v objektově-orientovaných jazycích

1. domácí úkol (do 18. 10. 2016) - zadání
Prostudujte si návod pro práci se systémem Gitlab a tutoriál základních příkazů gitu.

Úloha na cvičení - opakování objektového návrhu

  1. Implementujte pomocí výčtového typu (enum) vlastní datové typy Barva a Pohlavi.
  2. Implementujte třídu reprezentující křečka s vlastnostmi barva, pohlaví, cena, váha.
  3. Cvičně můžete vytvořit další typy prodávaných zvířat. U všech zajistěte informaci o ceně a váze pomocí výše uvedených rozhraní.
  4. Implementujte třídu reprezentující nákupní košík s možnostmi přidání položky a získání celkové ceny zboží.
  5. Ověřte funkčnost jednoduchým programem.
Výčtový typ (enum)

Výčtový typ definuje množinu konstant. V Javě enum dovoluje použití atributů a metod. Všechny výčtové typy implicitně dědí z java.lang.Enum (proto ani nemohou dědit z ničeho jiného).

Konstruktor musí být privátní. Slouží k vytváření definovaných konstant. Konstruktor nemůžeme zavolat explicitně.

Enum v Javě navíc poskytuje speciální metody. Například statická metoda values vrací pole všech hodnot daného výčtového typu. Toto se hodí pro použití ve for-each cyklu. 

public enum Color {
    RED("červená"),GREEN("zelená"),BLUE("modrá");
 
    private final String localizedValue;
 
    private Color(String localizedValue)
    {
        this.localizedValue = localizedValue;
    }
 
    public String getLocalizedValue()
    {
        return localizedValue;
    }
 
    @Override
    public String toString()
    {
        return localizedValue;
    }
 
    public static void main(String[] args) {
        for(Color c : Color.values())
        {
            System.out.print(c + ",");
        }
        System.out.println();
    }
}

Úloha na cvičení - krokování programu a stav paměti

  1. Odkrokujte následující program a s použitím notace z přednášky popište stav paměti v místech označených komentáři (stavy 1-9)
    public class Main {
    public int f(int x) {
        //2,3,4,5
        if (x <= 0) {
            return 0;
        }
        int y = x + f(x - 1);
        //6,7,8
        return y;
    }
 
    public static void main(String[] args) {
        Main main = new Main();
        //1
        int y = main.f(3);
        //9
        System.out.println(y);
    }
}
  2. Odkrokujte následující program a s použitím notace z přednášky popište stav paměti v místech označených komentáři (stavy 1-6).
    Diskutujte rozdíl oproti předchozímu programu.
    public class Main {
    public int f2(int x) {
        int y = 0;
        int i = 1;
        while (i <= x) {
            //2,3,4
            y += i;
            i++;
        }
        //5
        return y;
    }
 
    public static void main(String[] args) {
        Main main = new Main();
        //1
        int y = main.f2(3);
        //6
        System.out.println(y);
    }
}
  3. Odkrokujte následující program a s použitím notace z přednášky popište stav paměti v místech označených komentáři (stavy A, B a C). Předpokládejte, že typ double má neomezenou přesnost a že garbage collector odstraní z haldy alokované instance okamžitě poté, co přestanou být z programu dostupné.
    class Vector {
  final double x, y;
  private static Vector testVector = null;
  Vector(double x, double y) {
    this.x = x;
    this.y = y;
    // stav B
  }
  double getX() {
    return x;
  }
  double getY() {
    return y;
  }
  static Vector testVector() {
    // stav A
    if (testVector == null) testVector = new Vector(1.0, 0.0);
    return testVector;
  }
  Vector funcionMagica() {
    double[] a = {1.0, 0.5, -1.0, -1.0};
    Vector v = this;
    for (double d : a) v = new Vector(Math.sin(Math.PI * d),
    Math.cos(Math.PI * d));
    return v;
  }
  public static void main(String[] args) {
    Vector v = Vector.testVector();
    double k = v.getY() / v.getX();
    Vector v2 = v.funcionMagica();
    // stav C
  }
}