Funkcionální a nefunkcionální požadavky
vznikají v průběhu: komunikace se zákazníkem (koncovými uživateli)
včetně důsledků realizace projektu
vlastnosti jednotlivých požadavků:
konkétnost
(Specific)
měřitelnost
(Measurable)
providitelnost
(Archierable)
vztah k danému byznys plánu
(Rewarding)
realizovatelný v daném čase
(Time bound)
testovatelnost
postup:
sběr požadavků:
identifikace zainteresovaných stran
vrcholový management
organizace s horizontálním začleněním vůči zákazníkovi
prostředky
možnost návrhu prázdných prototypů (vizualizace aplikace)
use-case (zjednodušená verze, případně rozšířené o scénáře)
analýza požadavků
řešení nejasných, nekompletních, protichůdných požadavků
zaznamenání požadavků
text, use-case, specifikace procesů
doporučení:
dokumentejte přesně, úplně a srozumitelně
dokumentujte požadavky, nikoliv jejich řešení
dokumentujte strukturovaně, nepřeskakujte mezi “souvisejícími” požadavky
vyhnete se: nekonzistenci dokumentace
Typy požadavků
funkcionální požadavek
definuje funkcionalitu systému, případně jeho komponent
popis vstup/chování/výstup
nefunkcionální požadavek
“architektura”
definuje:
code architecture
alternativy: objektový návrh, MVC, integrace/SOA
data architecture
alternativy:
OLTP (Online Transaction Processing)
OLAP (Online Analysis Processing)
Master Data Management
zajišťuje: konzistenci data napříč decentralizovanými zdroji
Busines Inteligence
součásti: reporting, online analýza, data mining, prediktivní analýza
datové modely
možnosti volby:
desktop, client-server, distribuované, centralizované/decentralizované, služby, cloud
výkonnostní požadavek
bezpečnost
dostupnost (průměrný čas mezi výpadky)
stabilita
kapacita (zdroje aktuální, budoucí)
robustnost
interoperatibilita, znovupoužitelnost
design
užitelnost (user friendly)
záloha a obnova systému
certifikace komponent
dokumentace
efektivita
license
sítě
soukromí, anonymizace
testovatelnost
(test výsledků na konzistence, úplnost, jednoznačnost, měřitelnost,ověřitelnost v praxi)
cena
odvozené požadavky
(vyvozují z výkonnostních a funkcionálních)
Poznámky pod čarou
Metodiky vývoje softwaru
v praxi zejména používaný
Vodopád
fáze:
zjišťování požadavků
návrh systému
implementace
testování
údržba
přechody: pouze mezi sousedy (dopředně i zpětně)
Inkrementální vodopád
projekt rozdělen do série “malých” vodopádů
Spirální přístup
fáze:
analýza
součásti: stanovení cílů, stanovení alternativ
hodnocení
součásti: vyhodnocení alternativ, identifikace, řešení rizik
vývoj a testování
plánování další iterace
výstup: vytváření neúplných prototypů
Extrémní programování
agilní technika
celek jako propojení dílčích, nutných, jednoduchých a jednoúčelových částí
fáze
zadání
obsahuje: požadavky + akceptační kritéria
plánování
návrh
častá: refaktorizace
implementace
prvotní utváření testů
programování ve dvojicích
zabraňuje: autorská slepota
integrace dílčích částí do celku
probíhá v krátkých vývojových cyklech
prováděna jedinou dvojicí programátorů
zdrojové kódy vlastní všichni programátoři
každý přispívá k celku
každý odpovídá za celek
optimalizace se provádí až nakonec
testování
dodávka a akceptace
Zákazník však může akceptační kritéria doplnit a iniciovat tak další cyklus vývoje.
podpůrné prostředky:
Ganttův diagram
zobrazuje: průběh a souslednost jednotlivých úloh na časové ose
využití k: určení kritické cesty
nejdelší cesta v projektu od počátku do konce.
úlohy na kritické cestě
jejich zdržení nutně vede na zdržení celého projektu
PERT
graf zobrazující souslednost a časovou náročnost jednotlivých úloh
využití:
určení času, který potřebujeme pro dokončení každé úlohy
učení minimálního času pro dokončení celého projektu.