Digitální technika se obecně dělí na dvě základní oblasti: kombinační a sekvenční obvody.
Kombinační logické obvody (LKO) jsou tvořeny prvky bez paměti, jako jsou logická hradla, dekodéry nebo multiplexory. Výstup těchto obvodů závisí pouze na aktuálních hodnotách vstupů. Návrh obvodů vychází typicky z pravdivostní tabulky nebo zjednodušené logické funkce. Podrobnosti najdete v sekci Logické kombinační obvody.
Sekvenční logické obvody (SKO) na rozdíl od LKO obsahují paměťové prvky, takže jejich výstup závisí nejen na aktuálních vstupech, ale i na předchozím stavu. Základ tvoří klopné obvody (RS, JK, T, D), které se dále skládají do složitějších celků, jako jsou registry, čítače nebo paměti. Více informací najdete v sekci Sekvenční obvody.