===== Práce v příkazové řádce =====

Příkazová řádka je uživatelské rozhranní, ve kterém uživatel komunikuje s počítačem podobně jako při psaní programu, tj. píše příkazy, které počítač vykonává tak, jako když programátor píše program (recept), který následně spustí. 
V případě přímého ovládání počítače a interakce s operačním systémem je využito interaktivního režimu, ve kterém počítač reaguje na každý příkaz, který je v příkazové řádce napsán a odeslán počítači ke zpracování klávesou "''Enter''".
Data jsou v počítači uložena ve formě souborů, k nímž je přístup uživatelů zprostředkován operačním systémem. Proto základní práce s počítačem spočívá v interakci s operačním systémem a práci se soubory. 

<note tip>Výhodou ovládání počítače sekvencí příkazu je opakovatelnost, neboť se vlastně jedná o textový zápis operací podobně jako při psaní programu. Vlastně tak programujeme i pře běžném používání, zlvášťě pokud přidáme i podmíněné vykonávání příkazu a cykly.
Takový zápis lze uložit do souboru a posleze replikovat, nebo vytvořit skript, který lze následně opakovaně spouštět a tím vlastně vytvořit nový příkaz. Pro inspiraci a pochopení základních principů se můžete podívat na historický snímek https://www.youtube.com/watch?v=tc4ROCJYbm0</note>

Příkazová řádka je přítomna ve všech operačních systémech. Ve Windows je příkazová řádka přístupna pomocí programu **cmd.exe** nebo modernější varianty **PowerShell.exe**, případně alternativou Z-shell. Na systémech unixového typu běží příkazová řádka
 jako tzv. shell dostupný buď přímo v textovém režimu, nebo přes emulátory z grafického rozhranní (na Linuxu **Xterm, Gnome terminal, Konsole ...**, na OS X **terminal**). Příkazová řádka umožňuje základní ovládání operačního systému (procházení adresářové struktury, práce se soubory, vyhledávání ...), poskytuje rozhranní uživatelským programům a hlavně umožňuje řetězit vstupy a výstupy jednotlivých programů. 

<note tip>Velkou výhodou vývojového prostředí VS Code je integrace příkazové řádky do okna prostředí spolu s editačním oknem případně náhledem na existující soubory a to i v prostředí založené na aplikace v jediném grafickém okně.</note>
==== Typická struktura příkazu ====
''prikaz [přepínače] [parametry|argumenty|jména souboru(ů)]''

==== Příkazy navigace v adresářové struktuře ====
^  Příkaz  ^  Používané přepínače  ^ Význam ^ 
|''ls''|  -l -t  | vypíše obsah aktuálního pracovního adresáře (//**l**i**s**t directory contents//) |
|''cd''|  | změní aktuální pracovní adresář (//**c**hange **d**irectory//) | 
|''pwd''|  | vypíše absolutní adresu aktuálního pracovního adresáře (//**p**rint **w**orking **d**irectory name//)| 
|''tree''|  | vypíše strukturu aktuálního pracovního adresáře včetně podadresářů formou stromu| 

==== Příkazy práce se soubory a adresáři ====
^  Příkaz  ^  Používané přepínače ^ Význam ^ 
|''mkdir''|  | Vytvoří adresář zadaného jména (//**m**a**k**e **dir**ectories //)|
|''cp''|  -r  | Zkopíruje soubor zadaného jména (//**c**o**p**y files//)| 
|''mv''|    | Přesune (přejmenuje) soubor zadaného jména (//**m**o**v**e files//)| 
|''rm''|  -r -f  | Odstraní soubor zadaného jména (//**r**e**m**ove directory entries//)| 
|''​touch''​| ​ | Vytvoří soubor zadaného jména, pokud takový existuje, jinak aktualizuje tzv. //​modification time//​. ​|
<note tip>Drtivá většina příkazů má typicky vestavěnou manuálovou stránku, např. ''man touch'', případně návod ''touch ----help''.</note>

==== Ostatní důležité příkazy ====
^  Příkaz  ^  Používané přepínače ^ Význam ^ 
|''man''|  | Vypíše manuálovou stránku zadaného příkazu. |
|''find''|  | Vyhledá soubor zadaného jména v aktuálním adresáři.|
|''locate''|  | Jako ''find'', ale hledá v kompletní adresářové struktuře vytvořené databáze. |
|''cat''|  | Vypíše obsah souboru jako text |
|''echo '' | | Vypíše obsah argument na standardní výstup, např. návratovou hodnota posledního příkazu ''echo $?'' nebo proměnná prostředí ''echo $HOME'' nebo ''echo $PWD''.|
|''hexdump''|  -C  | Vypíše obsah souboru v hexadecimálním tvaru doplněný o adresy paměti. |