====== Závěrečný projekt: Témata ======
V této části specifikujeme potenciální závěrečné projekty. Nejedná se o přesný popis, ale pouze o rámcový popis. Víceméně cokoli z uvedeného postupu lze změnit.
==== Projekt 1: Rozpoznávání jednotlivých želv ====
Rozpoznávání jedinců má velký význam jak v lidské tak zvířecí říši. Zatímco u lidí se jedná spíše o negativní aplikace, u zvířat nám umožňuje monitorování ohrožených populací. Jedním z takovýchto projektů je databáze [[https://www.kaggle.com/datasets/wildlifedatasets/seaturtleidheads|SeaTurtleID]], která vznikla jako spolupráce několika univerzit (včetně ČVUT) a řecké neziskové organizace [[https://www.archelon.gr/index_eng.php|Archelon]]. Tato databáze obsahuje přes 7500 fotek 400 želv karet. Tyto fotky jsou z různých úhlů a vzdáleností.
{{:courses:b0b36jul:internal:turtles.png?800|Turtles}}
Vaším úkolem bude udělat algoritmus, který jednotlivé želvy rozpozná. Doporučujeme náš [[https://arxiv.org/abs/2211.10307|článek]], ze kterého můžete implementovat metody. Případně si můžete vymyslet vlastní. Podobně jako v článku, se můžete zaměřit na to, jak možné rozdělení na trénovací a testovací množinu ovlivňuje výsledky. Zároveň dosažené výsledky můžete otestovat na některém z 30 dalších [[https://github.com/WildlifeDatasets/wildlife-datasets|zvířecích datasetů]].
==== Projekt 2: Pavouk pro sportovní soutěže ====
Sportovní soutěže jsou často rozděleny do skupinové a vyřazovací fáze. Zatímco v skupinové fázi hraje každý s každým, ve vyřazovací fázi se postupuje pavoukem. V amatérských soutěžích je často snaha, aby týmy hrály co nejvíce zápasu a používá se varianta double elimination, kdy vyřazený tým propadá do spodního pavouku. Úkolem projektu je z textového seznamu zápasů vytvořit jeho grafickou reprezentaci.
Na vstupu je csv soubor, kde každý řádek odpovídá jednomu zápasu. Jako příklad uveďme
PQ1,B3,A5
PQ2,A4,B4
Q1,B2,A3
Q2,B1,WPQ2
Q3,A2,WPQ1
P9,LPQ1,LPQ2
S1,A1,WQ1
S2,WQ2,WQ3
S3,LQ1,WP9
S4,LQ2,LQ3
P1,WS1,WS2
P3,LS1,LS2
P5,WS3,WS4
P7,LS3,LS4
V tomto případě má druhý zápas id ''PQ2'' a utkají se v něm čtvrtý tým skupiny A a čtvrtý tým skupiny B. Čtvrtý zápas má id ''Q2'' a utká se v něm vítěz zápasu ''PQ2'' a první tým skupiny B. Výstupem bude obrázek, který tento graf symbolizuje. Případ nahoře odpovídá pavouku, který jde symbolizaovat jako následující obrázek.
{{:courses:b0b36jul:internal:frisbee.jpg?400|Pavouk}}
Grafické zobrazení může být provedeno jinak než je tento obrázek. Nemělo by však obsahovat žádné křižící se šipky a mělo by být umístěno na gridu (tedy například zápasy o umístění ''P1'' až ''P4'' by měly být pod sebou). Může se předpokládat, že skupiny jsou maximálně tři a jsou označeny A, B a případně C.
==== Projekt 3: Automatické derivování ====
Úkolem projektu je napsat automatické derivování funkcí. Na vstupu bude funkční předpis, například
f_text = "-(sin(x+y))^2+1-x"
Z textového předpisu se utvoří vnitřní reprezentace pomocí funkce ''define_function'', která jako první argument vezme funkční předpis a jako zbylé argumenty proměnné.
f = define_function(f_text, "x", "y")
Tento vnitřní předpis by mělo jít vypisovat, diferencovat a vyhodnocovat
julia> f_der_x = differentiate(f, "x")
-2*sin(x+y)*cos(x+y)-1
julia> evaluate(f_der_x, 0, 0)
-1
Můžete specifikovat seznam funkcí, která má knihovna podporovat. Nezapoměňte, že některé operace jsou unární (mají jeden vstup - sinus), některé binární (mají dva vstupy - sčítání) a některé mohou být obojí (například mínus).
Pro základní verzi projektu lze předpokládat, že všechny proměnné jsou skalární a všechny operace jsou dobře uzávorkované. Pro složitější verzi lze uvažovat vektorové proměnné (s čímz souvisí například násobení matice-vektor) nebo ignorování závorek či některých operátorů jako například násobení
define_function("xy", "x", "y")
==== Projekt 4: Optimalizační balík ====
Úkolem je napsat balík pro minimalizaci funkcí. Balík by měl obsahovat metody nultého (nevyužívají derivace - například simulované žíhání), prvního (používají první derivace - například metoda největšího spádu) i druhého řádu (používají druhé derivace - například Newtonova metoda). Půjde tedy o funkci ''minimize'', která jako první argument bere funkci, další argumenty první či druhou derivaci. Jako keyword argumenty mohou být použity například meze (stačí intervaly), počáteční bod, způsob generování počátečního bodu, maximální počet iterací, způsob výpisu či cokoli jiného. Funkce ''minimize'' musí pracovat i na vektorových proměnných.
Jako příklad uveďme funkci (a její derivace)
f(x) = sin(x) + x^2
g(x) = cos(x) + 2*x
h(x) = -sin(x) + 2
Minimalizaci můžeme pak volat mnoha způsoby. Jako příklad uvedeme
x1 = minimize(f)
x2 = minimize(f, g; method=BFGS(), x0=0)
x3 = minimize(f, g; lb=0, ub=1, x0='random')
x4 = minimize(f, g, h)
První volání nepoužívá derivace a tedy by mělo vybrat nějakou metodu nultého řádu. Druhé volání použije metodu BFGS ze specifikovaného počátečního bodu. Třetí volání náhodně vygeneruje počáteční bod a použije defaultní metodu pro optimalizaci prvního řádu s omezeními. Čtvrté volání použije defaultní metodu druhého řádu. Typ ''BFGS'' může být definován například následovně
abstract type FirstOrder end
struct BFGS <: FirstOrder
end
==== Projekt 5: Fraud Detection ====
**Task:** Use the IBM fraud dataset (https://www.kaggle.com/datasets/ealtman2019/credit-card-transactions/data) to beat this paper's (https://arxiv.org/pdf/2011.01843.pdf) F1 score with a custom machine learning model.
(suitable as a group project)
**Description:**
There exists a simulated dataset from IBM Watson Research Center for fraud detection of 2k US customers and their credit / debit cards. Fraud detection in transactions poses quite a few challenges: data representation, time-series properties, missing data and the fact that even though we have labels, frauds and legitimate transactions have very different ratios -- fraud transactions take up only about 0.1% of the whole dataset. All of this makes the task challenging, but also quite interesting. If chosen, you should roughly fulfill these requirements:
1. **Data analysis**. Download the data, connect customers, cards and their transactions, clean it up and do a preliminary data analysis. Check how the transactions are distributed over time, the volumes, meaning of individual columns and their distributions, etc.
2. **Feature engineering.** Decide which columns of the transactions table to pick and use suitable techniques for feature extraction (transformations, one-hot and binary encoding, other encoding techniques).
3. **Data preparation.** Decide on the data format you'd like to use -- it can be one transaction as a data point, sequence of transactions concatenated to one vector, or sequence of transactions as a time series. The label will be either the label for single transaction, or the label for the last transaction in the sequence. Prepare necessary functions to extract the data in the format you choose and create your dataset, possibly also custom minibatch functions, etc.
4. **Model design.** Choose a model to use. Anything powerful enough is acceptable - MLP, RNN, Transformers, etc. You can also use RandomForrest or other "standard" techniques.
5. **Train a model.** Prepare a training loop and train your model. Make sure you think about how to handle the unbalanced data.
6. **Evaluation.** Evaluate the performance on a test subset (20% of customers) and all their transactions (or transaction sequences). Report F1 score and the confusion matrix of predictions.
7. (**Optional) Beat the paper score**! If you're able to beat the score authors of the paper achieved, you will get a sweet present of your choice ;)