1. Úvod do digitální fotografie

Autor cvičení: Roman Sejkot

• Prostor: dobře osvětlená učebna, domácí prostor, přilehlé okolí
• Pomůcky: digitální fotoaparáty i mobilní telefony a další přístroje pro snímání obrazu
• Cíl: studium fotopřístroje, pořízení prvních fotografií a jejich hodnocení, porovnání technických možností různých přístrojů
• Literatura:
  • Návod k obsluze fotoaparátu
  • Michael Freeman: DSLR Naučte se používat digitální zrcadlovku, Zoner Press, 2012
  • Bryan Peterson: Naučte se exponovat kreativně. Zoner Press, 2005.
  • Ján Šmok: Začněte fotografovat. SNTL, 1983
  • Alex Strasser: Vždy jen dobré snímky. Fotorádce, 1930.
  • Vladan Krumpl: Úvod do oboru fotografie
  • Roman Sejkot, Václav Hlaváč: Kniha FOTOGRAFIE / od fotogramu k výpočetní fotografii /, str. 106-109, Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2017, Univerzitní knihkupectví, budova NTK, Technická 6, Praha 6. https://eobchod.cvut.cz/odborne_knihy_cvut/odborna_kniha/sejkot_roman_kniha_fotografie_od_fotogramu_k_vypocetni_fotografii-150031093.

Získání základních manuálních dovedností (30 minut)

Vše lze samostatně vyzkoušet i doma. Nespěchejte. Hrajte si. Mačkejte spoušť a dívejte se, “co to udělá…”

Dnešní manuály k pokročilejším digitálním přístrojům jsou palec tlusté.

1. Projdeme prakticky postupně “krok za krokem” každý :
   • mechanický ovládací prvek digitální zrcadlovky,
   • elektronický ovládací prvek - menu.
2. Krátké vysvětlení jednotlivých funkcí, pokud nejsou dosud známé.
3. Nastavení přístroje z výroby versus individuální nastavení. Reset přístroje.

• clona: f/4, f/5.6, f/8, f/11 (clonové číslo)
  • říká, jak moc bude zavřený objektiv (reguluje množství procházejícího světla jako zlomek přicházejícího)
  • větší číslo, více zacloněno
• čas: 1/500, 1/250, 1/125, 1/60 (tisíciny vteřiny až 30 sekund plus bulb)
  • jak dlouho bude danné množství světla určené clonovým číslem dopadat na SM
  • vyjadřuje se zlomkem, např. 1/500s
  • krátké časy - štěrbinová závěrka
• citlivost v jednotkách ISO: 50, 100, 200, 400, 800, 1600, 3200, 6400, 12800, 25600, 51200, 102400, 204800 …
  • má dopad na to, jakou kombinaci clony a času můžeme zvolit, abychom dostali správnou expozici
  • laicky řečeno počet trpaslíků sbírajících přicházející světlo (čím více trpaslíků, tím ho posbírají lépe)

Různá nastavení clony, času a citlivosti v jednotkách ISO (lze se setkat i s jednotkami ASA, DIN nebo ČSN, my budeme nadále setrvávat u značení ISO) vedou ke stejné správné expozici. Čím se ale tyto “správné” expozice liší? Která je nejlepší? A co je kdy nejlepší? Co znamená nejlepší? Od techniky k umění, filosofii a dále…

• velké clonové číslo (např. 16) = velká hloubka ostrosti (vše na obraze je ostré, od fotoaparátu až do nekonečna)
• malé clonové číslo (2,8) = malá hloubka ostrosti (izoluje objekty od pozadí)
• krátký čas zmrazuje děj (1/1000s), dlouhý čas (1 vteřina) naznačuje pohyb rozmazáním (je třeba brát v potaz, jak rychlý je děj, který snímáme)
• vyšší hodnota ISO = vyšší citlivost snímače (dříve filmu), ale za cenu růstu digitálního šumu (dříve zrnitosti filmu)

Motivace k činnosti zvané “fotografování” (30 minut)

1. Zcela volně, bez zadání, bez příkazů, fotografujeme cokoli ve svém nejbližším okolí, učebnu, studenti se fotografují navzájem, život na chodbách, život doma, fotografujte rodinu, domácí zvířata, přírodu atd.
2. Procvičíme si základní dovednosti při ovládání fotoaparátu.
3. Zrcadlovka se drží pod objektivem levou rukou, nese celou váhu fotoaparátu, pravá slouží k ovládání přístroje.
4. Používejte řemen na krk, budete chráněni proti pádu přístroje a obě ruce volné k ovládání.

Základní kriteria pro exaktní hodnocení fotografií (30 minut)

JSOU-LI SPLNĚNA ZÁKLADNÍ TECHNICKÁ / FORMÁLNÍ KRITERIA, DIVÁK SE VĚNUJE OBSAHU A SPĚJE K UMĚLECKÉMU PROŽITKU …

Ovlivňuje ji správná expozice, ostrost snímku, nastavení fotoaparátu, snímání do souboru (RAW, JPG), zpracování zvětšeniny z filmu (digitálních souborů), výsledný tisk

• správná expozice (podexpozice, přeexpozice, epoziční trojúhelník se 3 proměnnými a 1 konstantou)
• správná ostrost (nezaostřený obraz, pohybová neostrost, kresba objektivu)
• kombinace dalších nesprávných nastavení (typ souboru, velikost obrazu, barevný prostor, barva světla atd.)

K samostudiu viz Kniha FOTOGRAFIE, str. 106-107, kapitola První stisk spouště

Určuje smysl snímku, proč jsme jej pořídili. Co je na něm zajímavé? Je to zpráva pro media… náš svět… naši galaxii… zbytek našeho známého Vesmíru, … jiné Vesmíry? Soukromá vzpomínka na dovolenou? Komerční produkt? Společenský dokument? Umění? Co je to TO UMĚNÍ VÚBEC ZAČ A KDE UDĚLAL BŮH CHYBU? Dá se UMĚNÍ definovat? Co je co? (Blíže bude objasněno na přednáškách Romana Sejkota, připravte si dotazy).

KDO(CO)? KDY? KDE? JAK? PROČ? (např. “student v učebně”.)

OBJEKTY NA FOTOGRAFII = HERCI / REKVIZITY NA DIVADELNÍ SCÉNĚ

1. Hlavní role
2. Vedlejší role
3. Rušivý prvek (někdy jej nelze z obrazu vytěsnit)
4. Zmatečný prvek (musí pryč, často opakovaná výmluva: “ono to tam bylo…”

Staňte se režisérem, který chce mít na fotografii jen to podstatné, jako divadelní a filmový režisér!

MALÍŘ NEMALUJE VŠE, ALE JEN TO, CO CHCE (je vybíravý, selektuje objekty z reálného světa dle vlastního uvážení, dělejte totéž)

K samostudiu viz Kniha FOTOGRAFIE, kapitola Teorie fotografie, str. 84 až 87.

Je to vyjádření autora, jeho pocity, názory. Forma zdůrazňuje obsah snímku. Můžeme ji přirovnat k návštěvě galerie a rozpoznávání např. obrazů Egona Schieleho od jiných autorů. Stejným způsobem rozeznáváme i fotografická díla. Můžeme pracovat s hloubkou ostrosti, se světlem, redukovat barevnou škálu nebo ji posunovat mimo realitu, skládat několik snímků do jednoho celku, vybírat detaily, fotografovat z nadhledu, z podhledu, používat různá ohniska objektivů apod.

Emocionalizace informativního sdělení (Podrobně bude vyloženo na přednáškách)

• INFORMACE versus EMOCE (INFORMACE + EMOCE = IDEÁLNÍ SDĚLENÍ? Jak kdy… )
• • Kultura (diskuse o živinách, nástrojích a symbolech)
  • Estetika (diskuse o zkrášlování)
  • Umění (diskuse o stavu Duše)

K samostudiu viz Kniha FOTOGRAFIE, kapitola Historie fotografie - techniky - styly - formy - směry, str. 64 až 75.

Komentuje Petr Neugebauer: Pokusíme se objektivně zhodnotit snímek od H.C.Bressona.

Technicky správné

• zaostření na hlavní motiv
• zvolen expoziční čas tak, aby nevznikla rozmazaná postava
• použita malá hloubka ostrosti pro vyniknutí hlavního motivu
• celková tonalita fotografie (zachycení co nejširší škály), tmavší rohy (oko neutíká z obrazu), potlačené rušivé prvky (soustředíme se na hlavní motiv)

Technicky chybné

• padající linie budovy za chlapcem

Hlavní motiv

• chlapec kráčející po ulici s lahvemi vína

Vedlejší motiv

• vedlejším motivem je ulice, kde se děj odehrává. Dává dvourozměrnému obrazu dojem hloubky prostoru

Chyby v kompozici

• uříznuté nohy chlapce
• vyčnívající kousek šatů a postavy na levé straně
• umístění chlapce na střed obrazu

Fotografický přístroj

• zvolen kinofilmový přístroj pro svoji pohotovost při zachycovaní bezprostředního děje okolo nás

Černobílá škála snímku

• divák se soustředí na děj, výraz, světlo, strukturu a ne např. na barevnost oblečení

Zobrazení skutečnosti

• motivem jsou obyčejní lidé a jejich život v ulicích města ( soubor Europeans)