Úvod do digitální fotografie
Prostor: dobře osvětlená učebna a přilehlé okolí
Pomůcky: digitální fotoaparáty
Cíl: studium fotopřístroje, pořízení prvních fotografií a jejich hodnocení
Literatura:
Michael Freeman: DSLR Naučte se používat digitální zrcadlovku, Zoner Press, 2012
Bryan Peterson: Naučte se exponovat kreativně. Zoner Press, 2005.
Návod k obsluze fotoaparátu
Funkce digitálního fotoaparátu
Získání základních manuálních dovedností (30 minut)
Projdeme prakticky postupně “krok za krokem” každý :
Krátké vysvětlení jednotlivých funkcí, pokud nejsou dosud známé.
Nastavení přístroje z výroby versus individuální nastavení. Reset přístroje.
Expoziční trojúhelník: iso-clona-čas
clona: f/4, f/5.6, f/8, f/11 (clonové číslo)
říká, jak moc bude zavřený objektiv (reguluje množství procházejícího světla jako zlomek přicházejícího)
větší číslo, více zacloněno
čas: 1/500, 1/250, 1/125, 1/60 (tisíciny vteřiny až 30 sekund plus bulb)
jak dlouho bude danné množství světla určené clonovým číslem dopadat na SM
vyjadřuje se zlomkem, např. 1/500s
krátké časy - štěrbinová závěrka
ISO: 100, 200, 400, 800, …
má dopad na to, jakou kombinaci clony a času můžeme zvolit, abychom dostali správnou expozici
počet trpaslíků sbírajících přicházející světlo (čím víc jich je, tím ho posbírají rychleji)
Kreativní parametry
Různá nastavení clony, času a ISO vedou na podobné (stejné) expozice. Čím se tyto “správné” expozice liší? Která je nejlepší, když mám typicky tak 6 možností?
velká clonová čísla = velká hloubka ostrosti (všechno je součástí příběhu)
malá clonová čísla = malá hloubka ostrosti (izoluje objekty od pozadí)
krátké časy zmrazují akci, kdežto dlouhé časy naznačují pohyb (je třeba brát v potaz, jak rychlá je akce, kterou fotíme)
větší ISO = více trpaslíčků, ale také více šumu
Volná tvorba
Motivace k činnosti zvané “fotografování” (30 minut)
Zcela volně, bez zadání, bez příkazů, fotografujeme cokoliv ve svém nejbližším okolí, učebnu, studenti se fotografují navzájem, život na chodbách, apod.
Procvičíme si základní dovednost ovládání fotoaparátu.
Hodnocení fotografií
Základní kriteria pro exaktní hodnocení fotografií (30 minut)
JSOU-LI SPLNĚNA ZÁKLADNÍ TECHNICKÁ/FORMÁLNÍ KRITERIA, DIVÁK SE VĚNUJE OBSAHU A SPĚJE K UMĚLECKÉMU PROŽITKU
Technika
Ovlivňuje ji správná expozice, ostrost snímku, nastavení
fotoaparátu, snímání do souboru (RAW, JPG), zpracování
zvětšeniny z filmu (digitálních souborů), výsledný tisk
správná expozice (podexpozice, přeexpozice, epoziční trojúhelník se 3 proměnnými a 1 konstantou)
správná ostrost (nezaostřený obraz, pohybová neostrost, kresba objektivu)
kombinace dalších nesprávných nastavení (typ souboru, velikost obrazu, barevný prostor, barva světla atd.)
Obsah
Určuje smysl snímku, proč jsme jej pořídili. Co je na něm zajímavé? Je to zpráva pro media… náš svět… naši galaxii… zbytek našeho známého Vesmíru, … jiné Vesmíry? Soukromá vzpomínka na dovolenou? Komerční produkt? Společenský dokument? Umění? Co je to TO UMĚNÍ VÚBEC ZAČ A KDE UDĚLAL BŮH CHYBU? Dá se UMĚNÍ definovat? Co je co? (Blíže bude objasněno na přednáškách Romana Sejkota, připravte si dotazy).
Fotografie jako zpráva - sdělení
KDO(CO)? KDY? KDE? JAK? PROČ? (např. “student v učebně”.)
Fotografie jako divadelní scéna
OBJEKTY NA FOTOGRAFII = HERCI/REKVIZITY NA DIVADELNÍ SCÉNĚ
Hlavní role/prvek obrazu.
Vedlejší role/prvek obrazu.
Rušivý prvek.
Zmatečný prvek.
Fotografie jako malířské plátno
MALÍŘ NEMALUJE VŠE, ALE JEN TO, CO CHCE (Výběr objektů z reálného světa.)
Je to vyjádření autora, jeho pocity, názory. Forma zdůrazňuje
obsah snímku. Můžeme ji přirovnat k návštěvě galerie a
rozpoznávání např. obrazů Egona Schieleho od jiných autorů.
Stejným způsobem rozeznáváme i fotografická díla. Můžeme
pracovat s hloubkou ostrosti, se světlem, redukovat barevnou
škálu nebo ji posunovat mimo realitu, skládat několik snímků
do jednoho celku, vybírat detaily, fotografovat z nadhledu, z podhledu, používat
různá ohniska objektivů apod.
Emocionalizace informativního sdělení (Podrobně bude vyloženo na přednáškách)
Příklad hodnocení
Pokusíme se objektivně zhodnotit snímek od H.C.Bressona.
Technicky správné
zaostření na hlavní motiv
zvolen expoziční čas tak, aby nevznikla rozmazaná postava
použita malá hloubka ostrosti pro vyniknutí hlavního motivu
celková tonalita fotografie (zachycení co nejširší škály), tmavší rohy (oko neutíká z obrazu), potlačené rušivé prvky (soustředíme se na hlavní motiv)
Technicky chybné
Hlavní motiv
Vedlejší motiv
Chyby v kompozici
Fotografický přístroj
Černobílá škála snímku
Zobrazení skutečnosti
Proč je snímek ceněn, když jsme na něm našli spoustu chyb?
Jedná se o reportážní snímek z ulice, nic co by bylo předem
připraveno. Kluk má úžasný výraz v obličeji a dokážeme si
představit, že jsme ho právě potkali.
Ne všechna pravidla snímku pomohou a časem se naučíte, že
i jejich smysluplným porušením se dá spoustu získat.
Udržuje: R. Sejkot a P. Neugebauer